Loading


Guatemala: Stále živá válka

Česká pomoc v Guatemale, foto: archiv NF Inka

Olga Vilímková | 26.06.2012

Guatemalu do roku 1996 sužoval konflikt vyprovokovaný problémy s rasismem, diskriminací a vlastnictvím půdy. Následky války se promítají do života mayských indiánů dodnes.

Válka začala v roce 1960 a její kořeny sahaly hluboko do dob kolonialismu. Novodobý rozvoj na konci 19. a v první polovině 20. století znamenal pro indiány nucenou práci na plantážích kávy a cukrové třtiny v době setby a sklizní. Pracovníci nedostávali ani minimální mzdu, bydleli stísnění v domech po desítkách lidí, bez hygienických vymožeností a jakéhokoli zabezpečení zdravotní péče, natož pak vzdělání. Mimo sezónu obhospodařovali v horách drobná políčka pro uživení rodiny. V době guatemalské revoluce v letech 1945 až 1954 se pracovníci dočkali sociálních reforem. Vláda uzákonila pozemkovou reformu a vydala pracovní zákoník, který upravoval mzdy, pracovní dobu atd. Jenže tyto změny poškozovaly místní statkáře a plantážníky i zahraniční společnosti. V době studené války mezi USA a SSSR mocnosti viděly sociální politiku vlády tohoto latinskoamerického státu jako komunistické ohrožení. Spojené státy proto provedly v roce 1954 vojenský převrat a v Guatemale nastolily a v budoucnosti podporovaly vládu diktatur. Opozice v duchu demokratických norem se stáhla do hor, kde začala tvořit partyzánské, gerilové skupiny.

Ztráta tradice, ztráta půdy

Po provedení puče a opětovném získání vlády se guatemalští statkáři snažili o navrácení „starých pořádků“. Pro získání pozemků indiánských občin se vrátily staré praktiky: vypalování domů a úrody, znásilňování dcer, vraždy bez soudů. Když začaly vesnice na příkoří upozorňovat, vláda přistoupila k brutální reakci – nechala masakrovat celé obce. Tato politika, dnes jednoznačně označovaná jako genocida indiánů, stála život 200 tisíc nevinných civilistů. Mnoho mladých bylo mučeno, dodnes se evidují stovky nezvěstných.

Přes milión vesničanů, tedy asi šestina obyvatel celé země, uprchlo před masakry do zahraničí, do hor a pralesů vlastní země a také do hlavního města. V lesích strávili někteří 10 a více let. Museli se naučit žít ze zdrojů džungle, přežít v deštivém chladu bez obydlí a teplých šatů. Především staří lidé a děti umírali. Mladí se pak často přidávali ke gerilovým jednotkám, které bojovaly proti armádám diktatury.

Kvůli opuštění stálých domovů a rozprášení rodin a vesnic se výrazně narušilo tradiční mayské uspořádání společnosti. Spojení generací se přerušilo. Mayové byli vnímáni jako kolektivní nepřítel, a proto bylo mezi vnitřními uprchlíky ve městech běžné, že mayské matky v obavě o život svých dětí neučily potomky mateřský jazyk. Mluvily na ně „cizí“ španělštinou. Ženy přestaly nosit tradiční mayský oděv. Nebylo možné provádět náboženské rituály a vychovávat děti v tradičním stylu. Vytratil se respekt k Matce zemi, pěstovaným plodinám, ke starším z rodu a obce.

Uprchnutí nebo přestěhování bylo pro Maye tragické i ztrátou půdy. Pozemek, na kterém stál jejich dům, na kterém pěstovali kukuřici pro každodenní obživu a v němž byly pohřbené kosti předků, má speciálně pro Maye posvátný význam. Vykořenění a ztráta identity měly a mají drsné následky.

Válka skončila, následky přetrvávají

Válka skončila před 16 lety, ale země se dosud nevzpamatovala. Stále nebyli potrestaní viníci genocidy. Stále ještě se hledají příbuzní. Mnohé malé děti z odlehlých osad přišly o rodiče a se sousedy spontánně vytvořily nové rodiny. Ty se v uprchlických táborech nebo v lesích obměňovaly a mnoho lidí dnes nezná svůj původ.

Do dnešní doby přesahuje i bývalá vládní taktika, kdy všichni chlapci a muži byli vyzbrojeni a vojensky vycvičeni, aby bránili svou vesnici před gerilou. Všichni muži tedy umí zacházet se zbraní a mnoho z nich ji také vlastní. Společnost násilí považuje za způsob řešení konfliktů. Přetrvává vysoká kriminalita spojená s drogovými mafiemi i časté domácí násilí vůči ženám a dětem.

V Guatemale působí zahraniční organizace, které se zaměřují na dodržování lidských práv. Bojují společně s vládou proti přetrvávající diskriminaci a rasismu v oblasti pracovních příležitostí, zdravotnictví, vzdělávání. Nejvíce jsou diskriminované ženy – indiánky. Mayské organizace se snaží o renesanci tradic. I tak se dávno skončená válka promítá do běžného života v zemi, kde podle statistik pod hranicí chudoby žije více než polovina lidí.

Autorka je zakladatelka nadačního fondu Inka.

 


 Ira Gelb (CC BY-ND 2.0)

Proti novodobému otroctví pomůže hlavně boj s korupcí

Obchod s lidmi můžeme považovat za novou formu otroctví. I když ho zakazují mezinárodně uznávané dokumenty, ve velké míře se objevuje například v jihovýchodní Asii. Jedná se o rozsáhlou formu organizovaného zločinu, která přináší

Bojů se jihosúdánský koordinátor Člověka v tísni bát nemusí. Trápí ho spíš hadi a štíři

Hadi, štíři, přepadení i pokračující boje. S tím vším se musí vyrovnat pracovníci humanitárních organizací působící v Jižním Súdánu. Právě tam pomáhá i Člověk v tísni, který má svou základnu v odlehlé oblasti na severozápadě

 klndonnelly (CC BY 2.0)

Mikrofinanční instituce pomáhají migrantům vracet peníze do zemí původu

Remitence, tedy peníze, které posílají ekonomičtí migranti domů rodinám, bývají jedním z nejdůležitějších zdrojů financí v chudých zemích. Často jsou tyto částky mnohem vyšší než rozpočty na zahraniční rozvojovou spolupráci.

 Stewart Long (CC BY 2.0)

Chudinské čtvrti mapují balóny

V dějinách kartografie byly mapy využívány k ovládnutí měst, států či celých národů, k podpoře koloniálních projektů a k plánování vojenských operací. Podobně jako zbraně a vojenské lodě, sloužily k upevňování moci.

foto:  ILO in Asia and the Pacific (CC BY-ND 2.0)

Zákon proti dětské práci v Indii naopak legalizuje zaměstnávání dětí

Indický parlament schválil zákon, který může zhoršit už tak špatnou situaci s dětskou prací. Jeho deklarovaným cílem je přitom naopak posílit ochranu dětí. Legalizuje práci v době po vyučování. Indie čelí kritice OSN i neziskových

ČvT

Přes 24 000 burundských uprchlíků v DR Kongo žije stále ve strachu

Východoafrické Burundi bylo spolu se Sýrií, Afghánistánem a Jižním Súdánem hlavním zdrojem exodu uprchlíků v loňském roce. Statisíce obyvatel Burundi uprchly před násilím po loňských prezidentských volbách i do DR Kongo, které

UKONČENO: Soutěž o trička Rozvojovky!

Soutěžte o nová biotrička od Rozvojovky ve třech různých designech! Stačí odpovědět správně na tři otázky. Vylosujeme 10 výherců.

Flickr (CC BY 2.0)

Svatby v současné Indii ovlivňují tradice i západní trendy

Indické zvyky a tradice se prolínají s novodobými západními kulturními trendy a tak není divu, že na manželství v Indii je možno pohlížet jako na mozaiku protichůdných tradic.

Socialdemokraterna i Stockholm (CC BY-NC-ND 2.0)

Z eritrejského dětského vojáka švédským poslancem

Když se Eritrea v roce 1993 oficiálně osamostatnila od Etiopie, vyhrotil se tím třicetiletý boj za svobodu. Málokdo o něm ví více než Arhe Hamednaca (62).

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2016

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz