Loading


Guatemala: Stále živá válka

Česká pomoc v Guatemale, foto: archiv NF Inka

Olga Vilímková | 26.06.2012

Guatemalu do roku 1996 sužoval konflikt vyprovokovaný problémy s rasismem, diskriminací a vlastnictvím půdy. Následky války se promítají do života mayských indiánů dodnes.

Válka začala v roce 1960 a její kořeny sahaly hluboko do dob kolonialismu. Novodobý rozvoj na konci 19. a v první polovině 20. století znamenal pro indiány nucenou práci na plantážích kávy a cukrové třtiny v době setby a sklizní. Pracovníci nedostávali ani minimální mzdu, bydleli stísnění v domech po desítkách lidí, bez hygienických vymožeností a jakéhokoli zabezpečení zdravotní péče, natož pak vzdělání. Mimo sezónu obhospodařovali v horách drobná políčka pro uživení rodiny. V době guatemalské revoluce v letech 1945 až 1954 se pracovníci dočkali sociálních reforem. Vláda uzákonila pozemkovou reformu a vydala pracovní zákoník, který upravoval mzdy, pracovní dobu atd. Jenže tyto změny poškozovaly místní statkáře a plantážníky i zahraniční společnosti. V době studené války mezi USA a SSSR mocnosti viděly sociální politiku vlády tohoto latinskoamerického státu jako komunistické ohrožení. Spojené státy proto provedly v roce 1954 vojenský převrat a v Guatemale nastolily a v budoucnosti podporovaly vládu diktatur. Opozice v duchu demokratických norem se stáhla do hor, kde začala tvořit partyzánské, gerilové skupiny.

Ztráta tradice, ztráta půdy

Po provedení puče a opětovném získání vlády se guatemalští statkáři snažili o navrácení „starých pořádků“. Pro získání pozemků indiánských občin se vrátily staré praktiky: vypalování domů a úrody, znásilňování dcer, vraždy bez soudů. Když začaly vesnice na příkoří upozorňovat, vláda přistoupila k brutální reakci – nechala masakrovat celé obce. Tato politika, dnes jednoznačně označovaná jako genocida indiánů, stála život 200 tisíc nevinných civilistů. Mnoho mladých bylo mučeno, dodnes se evidují stovky nezvěstných.

Přes milión vesničanů, tedy asi šestina obyvatel celé země, uprchlo před masakry do zahraničí, do hor a pralesů vlastní země a také do hlavního města. V lesích strávili někteří 10 a více let. Museli se naučit žít ze zdrojů džungle, přežít v deštivém chladu bez obydlí a teplých šatů. Především staří lidé a děti umírali. Mladí se pak často přidávali ke gerilovým jednotkám, které bojovaly proti armádám diktatury.

Kvůli opuštění stálých domovů a rozprášení rodin a vesnic se výrazně narušilo tradiční mayské uspořádání společnosti. Spojení generací se přerušilo. Mayové byli vnímáni jako kolektivní nepřítel, a proto bylo mezi vnitřními uprchlíky ve městech běžné, že mayské matky v obavě o život svých dětí neučily potomky mateřský jazyk. Mluvily na ně „cizí“ španělštinou. Ženy přestaly nosit tradiční mayský oděv. Nebylo možné provádět náboženské rituály a vychovávat děti v tradičním stylu. Vytratil se respekt k Matce zemi, pěstovaným plodinám, ke starším z rodu a obce.

Uprchnutí nebo přestěhování bylo pro Maye tragické i ztrátou půdy. Pozemek, na kterém stál jejich dům, na kterém pěstovali kukuřici pro každodenní obživu a v němž byly pohřbené kosti předků, má speciálně pro Maye posvátný význam. Vykořenění a ztráta identity měly a mají drsné následky.

Válka skončila, následky přetrvávají

Válka skončila před 16 lety, ale země se dosud nevzpamatovala. Stále nebyli potrestaní viníci genocidy. Stále ještě se hledají příbuzní. Mnohé malé děti z odlehlých osad přišly o rodiče a se sousedy spontánně vytvořily nové rodiny. Ty se v uprchlických táborech nebo v lesích obměňovaly a mnoho lidí dnes nezná svůj původ.

Do dnešní doby přesahuje i bývalá vládní taktika, kdy všichni chlapci a muži byli vyzbrojeni a vojensky vycvičeni, aby bránili svou vesnici před gerilou. Všichni muži tedy umí zacházet se zbraní a mnoho z nich ji také vlastní. Společnost násilí považuje za způsob řešení konfliktů. Přetrvává vysoká kriminalita spojená s drogovými mafiemi i časté domácí násilí vůči ženám a dětem.

V Guatemale působí zahraniční organizace, které se zaměřují na dodržování lidských práv. Bojují společně s vládou proti přetrvávající diskriminaci a rasismu v oblasti pracovních příležitostí, zdravotnictví, vzdělávání. Nejvíce jsou diskriminované ženy – indiánky. Mayské organizace se snaží o renesanci tradic. I tak se dávno skončená válka promítá do běžného života v zemi, kde podle statistik pod hranicí chudoby žije více než polovina lidí.

Autorka je zakladatelka nadačního fondu Inka.

 


Severní Korea v noci z vesmíru. Jediný svítící bod je hlavní město Pchjongjang. Foto: NASA

Severní Korea reformuje, ale nesmí o tom mluvit

Země táborů s tisíci politickými vězni a hrozící jiným státům zničujícím jaderným úderem v tichosti zkouší ekonomické reformy. Severokorejské vedení bez bombastických prohlášení a ideologických výzev schválilo návrh reforem,

Nezákonné odklánění peněz z afrických zemí převyšuje zahraniční investice i rozvojovou pomoc.

Afriku šidí účetní oddělení globálních firem

V Etiopii se konala konference OSN o financování rozvoje.

Šaši Tharúr. Foto: TED / Wikimedia Commons

Zaplaťte nám odškodné za kolonialismus, žádá indický poslanec Británii

Ještě na počátku 18. století obstarávala Indie 23 procent celosvětového HDP – tedy tolik jako celá Evropa dohromady. Když v roce 1947 opouštěli Indii britští kolonialisté, byla to už jen čtyři procenta. Důvod je prostý – Britové

Banány Cavendish

Jsou banány na pokraji vyhynutí?

Banány před vyhynutím? Co je to za nesmysl? Vždyť tohle oblíbené tropické ovoce je k dostání po celý rok, v hojném množství, třicet korun za kilo. Jenže tato pravidelnost je zároveň problémem: téměř všechny banány, které si v

Financování rozvoje: Dohoda z Addis není selhání

Výsledek konference není ideální – pro nikoho. Důležitější však je vůle dohodnout se. Zejména vyspělé státy by jí ale na příštích konferencích v New Yorku a Paříži měly projevit víc.

EU pomáhá podvyživeným dětem v Pákistánu

Když bylo Sajjadu Jattovi devět měsíců, jeho rodiče Nathi a Ali Jattovi se obávali, že se nedožije ani jednoho roku. Jejich nejmladší syn moc nejedl a ztratil hodně na váze.

ilustrační foto: Tereza Hronová

Zpráva OSN: Úspěch Rozvojových cílů tisíciletí je odrazovým můstkem

Podle konečné zprávy o plnění Rozvojových cílů tisíciletí (Millennium Development Goals – MDGs), kterou představil generální tajemník OSN Pan Ki-mun, jsou MDGs historicky nejúspěšnější nástroj v boji proti chudobě a budou sloužit

foto: archiv ČvT

Financování rozvoje: Rozvojová spolupráce nestačí

V dalším boji s chudobou nepomůže jen rozvojová spolupráce, ale také udržitelné oddlužení chudých zemí nebo reforma světových finančních institucí.

Crossings

Krásná i brutální: staveniště v Perském zálivu z ptačí perspektivy

Nejvyšší mrakodrap na světě, umělé ostrovy v Dubaji, mistrovství světa ve fotbale v roce 2022. Velkolepé stavební projekty, které se v posledních letech rozrůstají na Arabském poloostrově, nemají daleko k novým divům světa. Méně

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2015

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz