Loading


Cihelny = vězení pro dlužníky

Pákistánská cihelna, foto: Alžběta Jungrová

Pavla Začalová, 12.6.2012 | 25.06.2012

Téma: Dětská práce

Region: Asie

V mnoha rozvojových zemích se cihly vyrábí stále ručně. Děti jsou přitom nezbytnou pracovní silou. Dětství provázené těžkou dřinou jim často nechtěně předurčili sami rodiče. Tím, že se zadlužili.

Indické dívce Indiře bylo 15 let, když byla provdána za Shankarlala. Ten se rok předtím zadlužil. Neměli nic než své ruce, a tak se spolu po léta snažili půjčenou částku odpracovat.  “Vstala jsem každé ráno v 5 hodin a začala pracovat… Ve 12 jsme měli přestávku na oběd, a pak zase práce až do večera,“ vzpomíná dnes Indira. Věřitel každý rok tvrdil, že dluh stále ještě není splacen. Zadlužené se už rovnou narodily také jejich děti. A to Shankarlal původně dlužil pouhých 6 dolarů. „Dlužní otroctví je dnes pravděpodobně nejméně známou formou otroctví. A přitom jde o nejčastější metodu zotročení lidí,“ upozorňuje report organizace Anti-Slavery, která příběh Indiry zveřejnila. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) žije na světě více než 12 milionů lidí v podmínkách různých forem otroctví nebo nucené práce. Většinu z nich najdeme v Asii a Tichomoří, kde pracují nejčastěji právě jako dlužní otroci. Na jejich práci jsou závislé také desetitisíce cihelen a „cihlových polí“ v Indii, Pákistánu, Afghánistánu a Nepálu. A život tráví mezi cihlami také miliony dětí.

Nejchudší z nejchudších

Afghánská holčička Sima začala své první cihly tvarovat, když jí bylo 6 roků. Dnes je jí 11 let a denně prací s jílem a vodou stráví 13 hodin. Poté ji čeká další směna „ženských prací“ v domácnosti. Její bratři a otec zatím zůstanou v cihelně o něco déle a vrátí se za soumraku. Sima patří mezi děti, které se už narodily zadlužené a jejich budoucnost je tak předurčená. Když se výzkumníci ILO těchto dětí ptali, co budou dělat za 3 roky, čtyři pětiny z nich odhadovaly, že budou stále pracovat v cihelně nebo jinde. V afghánských cihelnách tvoří děti více než polovinu všech pracovníků, 85 % z nich nechodí do školy. Tvrdá práce v horku a prachu negativně působí na jejich zdraví. Pod tíhou cihel, nezdravých pozic, i vlivem spalování toxických odpadků při vypalování cihel se děti stávají obětí úrazů, deformují se jejich kosti a svaly. Děti si stěžují na pálení očí, kašel a bolesti.

Většina rodin žijících a pracujících v cihelnách jsou ty nejchudší z nejchudších. Téměř všichni dlužní otroci v indických cihelnách jsou příslušníky nejnižší kasty Dalitů, většinou bezzemků, uprchlíků, přesídlenců nebo jiných etnických a náboženských menšin. Podobná je situace v Nepálu, Pákistánu i jinde. Extrémní chudoba, negramotnost, neznalost zákonů (které dlužní otroctví zakazují) a nedostatek jiných pracovních příležitostí nutí rodiny po léta a generace setrvávat v pracovním vztahu. Ten  umožňuje sotva přežití.

Děti pomáhají v rámci rodiny, tedy  bezplatně, typicky 10-15 hodin denně, 6 dní v týdnu. Se mzdou 1-3 Kč za hodinu vydělá pákistánská či afgánská rodina za den 100-150 Kč. Po stržení dlužní splátky a nákupu nejnutnějších potravin mnoho   nezbývá. Každá mimořádná událost -nemoc, svatba nebo pohřeb - znovu roztáčí cyklus zadlužování. Nepsané dlužní smlouvy, slabá vyjednávací pozice a naprostá existenční závislost zadlužených rodin na zaměstnavateli navíc usnadňují věřitelům, aby převážně negramotné dlužníky udržovali v nevýhodném postavení. 

Žít jako ti, co umějí číst a psát

V Kambodži, kde v cihelnách pracují extrémně chudí lidé, ne však dlužní otroci, není situace o mnoho lepší. „Když děti dosáhnou věku 8 let, jsou považovány za dostatečně staré, aby začaly v cihelně pomáhat rodičům. Pracují bez mzdy, ale dostanou 1 až 1,50 Kč na den,“ uvádí report kambodžské organizace LICADHO. Ty, které jsou zaměstnány „na smlouvu“, si vydělají až 2 Kč za hodinu, zato však pracují od rána do večera. Není divu, že tři čtvrtiny zde pracujících dětí nechodí do školy. Zbývající čtvrtina dětí školu opustí s až pětkrát větší pravděpodobností, než hrozí ostatním kambodžským školákům.

Břemeno tvrdé práce a těžkých životních podmínek v cihelnách přitom není rozložené rovnoměrně. V Kambodži tvoří dívky dvě třetiny dětských pracovníků. Také v Indii a Nepálu je mezi dlužními otroky nejvíce žen a dětí. Ani tam, kde je podíl pracujících dívek a žen menší – jako v muslimském Pákistánu – však není jejich situace záviděníhodná. Podle pákistánského organizace CIWCE pracují děti do 14 let spolu s ženami v těch fázích výroby cihel, které jsou manuálně nejintenzivnější a nejméně placené. Dívky jsou dvakrát častěji podvyživené než chlapci stejného věku, a častěji vystaveny násilí. Situace je jiná v konzervativním Afghánistánu. Nejmenší holčičky a kluci pracují v cihelnách bok po boku. Kolem 10. roku věku však dívek ubývá. Mezi čtrnáctiletými pracovníky tvoří dívky už jen čtvrtinu. Jejich novým zaměstnáním bude nadále obstarat z chudých zdrojů domácnost a brzy se provdat. Nejčastěji opět za dlužního otroka v domovské cihelně – a porodit mu zadlužené děti.  

„Až budu velký, chtěl bych mít svůj vlastní dům a chodit do školy, kdyby to šlo. Abych žil jako lidé, co umějí číst a psát. Ti mají lepší život,“ sní desetiletý chlapec, který pracuje v cihelně v afghánské provincii Surkhroad. „Já bych chtěl pracovat ve městě, abych věděl o všem, co se děje kolem. Strašně rád bych chodil do školy,“ dodává jeho stejně starý kamarád. „A já bych chtěl být řidičem – ten si jezdí a může zastavit, kdykoliv se mu zachce,“ říká o rok starší chlapec z cihelny v Deh Sabz. Pro něj, stejně jako pro další děti dlužníků, není svoboda, volný čas nebo vzdělání samozřejmostí, ale spíše jen vzdáleným snem. Neziskové organizace proto volají po tom, aby mezinárodní dárci postavili dlužní otroky a vyloučené skupiny obyvatel do samého centra své pozornosti a podpořili vlády, aby zákony zakazující otroctví dovedly efektivně vymáhat a bývalé otroky rehabilitovat.  

Článek vyšel v rámci publikace Dětská práce - příčiny, souvislosti, důsledky a řešení. Tištěnou verzi je možné si objednat zdarma na pavla.zacalova@clovekvtisni.cz.


foto:autorka

Učitelkou v nepálské škole

První den přicházím do malé nepálské školy a hned při vstupu do třídy jsem okouzlena angličtinou pětiletého chlapečka, který mi na otázku „How are you?“ galantně odpovídá „Pretty well, miss“. Brzy však zjišťuji, že takto

Obyčejný záchod ochrání miliony dětí před podvýživou

Jak souvisí záchod s podvýživou? Víc než si myslíte. Aby byl člověk zdravý, musí dostatečně a kvalitně jíst. Když ale živiny z potravin tělo nedokáže udržet a vstřebat, nastává problém.

flickr.com

Pyrotechnika „Made in China“

Silvestra si mnozí neumí představit bez ohňostroje. Jenže pyrotechniku pro nás často vyrábí děti – v Indii, Salvádoru, Guatemale, Peru nebo Číně. A právě Čína je nechvalně známá zaměstnáváním dětí v této oblasti, a to i

Nová kampaň: 5 věcí rozhoduje

Víte, jak souvisí záchod, mytí rukou a budoucnost dětí? Podívejte se na www.5vecirozhoduje.cz, co rozhodují o životě každého.

foto: Jan Mrkvička

Učebnice motyku nenahradí. Školy jsou pro Afghánce často nepraktické

Studium pro většinu Afghánců znamená četbu z učebnice, ta však budoucím zemědělcům s praxí příliš nepomůže. Člověk v tísni proto místním školám pomáhá se zakládáním farem, na nichž se studenti navíc naučí i podnikat.

Nakolik Evropská unie přispívá k neférovému daňovému prostředí?

Glopolis vydal zprávu, na které se podíleli experti z nevládních organizací z 15 zemí EU, nabízí přehled závazků jednotlivých zemí a kroky, které jejich vlády podnikají proti obcházení daňové povinnosti a pro zvyšování finanční

foto: autor

Florbaloví misionáři dorazili do Peru

Švýcarská organizace dává dětem z limských slumů novou zábavu, na které se mohou podílet holky i kluci, a zároveň tak rozšiřuje známost sportu, jehož popularita je omezena na několik evropských zemí včetně Česka.

Nové číslo Rozvojovky se věnuje dopravě

Spojené státy americké a Indie patří k zemím, kde je nejvíce kilometrů silnic. Nejméně zasíťovaný je ostrovní stát Tuvalu v Oceánii. Česká republika je s více než 130 000 km komunikací na 38. místě.

foto: autorka

Sexuální otrokyně a čichači lepidla. Dítě ulice provází svým životem

V zoufale přelidněné indické metropoli žije na ulici až dvě stě tisíc dětí. Jedinou spásu jim nabízí dětské útulky. V jednom takovém vznikl nápad spojit jejich drsnou zkušenost a turismus. Děti ulice se tu mění v průvodce a ukazují

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 4/2014

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz