Zapojte se
Loading


Cihelny = vězení pro dlužníky

Pákistánská cihelna, foto: Alžběta Jungrová

25.06.2012
Pavla Začalová, 12.6.2012

Téma: Dětská práce

Region: Asie

V mnoha rozvojových zemích se cihly vyrábí stále ručně. Děti jsou přitom nezbytnou pracovní silou. Dětství provázené těžkou dřinou jim často nechtěně předurčili sami rodiče. Tím, že se zadlužili.

Indické dívce Indiře bylo 15 let, když byla provdána za Shankarlala. Ten se rok předtím zadlužil. Neměli nic než své ruce, a tak se spolu po léta snažili půjčenou částku odpracovat.  “Vstala jsem každé ráno v 5 hodin a začala pracovat… Ve 12 jsme měli přestávku na oběd, a pak zase práce až do večera,“ vzpomíná dnes Indira. Věřitel každý rok tvrdil, že dluh stále ještě není splacen. Zadlužené se už rovnou narodily také jejich děti. A to Shankarlal původně dlužil pouhých 6 dolarů. „Dlužní otroctví je dnes pravděpodobně nejméně známou formou otroctví. A přitom jde o nejčastější metodu zotročení lidí,“ upozorňuje report organizace Anti-Slavery, která příběh Indiry zveřejnila. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) žije na světě více než 12 milionů lidí v podmínkách různých forem otroctví nebo nucené práce. Většinu z nich najdeme v Asii a Tichomoří, kde pracují nejčastěji právě jako dlužní otroci. Na jejich práci jsou závislé také desetitisíce cihelen a „cihlových polí“ v Indii, Pákistánu, Afghánistánu a Nepálu. A život tráví mezi cihlami také miliony dětí.

Nejchudší z nejchudších

Afghánská holčička Sima začala své první cihly tvarovat, když jí bylo 6 roků. Dnes je jí 11 let a denně prací s jílem a vodou stráví 13 hodin. Poté ji čeká další směna „ženských prací“ v domácnosti. Její bratři a otec zatím zůstanou v cihelně o něco déle a vrátí se za soumraku. Sima patří mezi děti, které se už narodily zadlužené a jejich budoucnost je tak předurčená. Když se výzkumníci ILO těchto dětí ptali, co budou dělat za 3 roky, čtyři pětiny z nich odhadovaly, že budou stále pracovat v cihelně nebo jinde. V afghánských cihelnách tvoří děti více než polovinu všech pracovníků, 85 % z nich nechodí do školy. Tvrdá práce v horku a prachu negativně působí na jejich zdraví. Pod tíhou cihel, nezdravých pozic, i vlivem spalování toxických odpadků při vypalování cihel se děti stávají obětí úrazů, deformují se jejich kosti a svaly. Děti si stěžují na pálení očí, kašel a bolesti.

Většina rodin žijících a pracujících v cihelnách jsou ty nejchudší z nejchudších. Téměř všichni dlužní otroci v indických cihelnách jsou příslušníky nejnižší kasty Dalitů, většinou bezzemků, uprchlíků, přesídlenců nebo jiných etnických a náboženských menšin. Podobná je situace v Nepálu, Pákistánu i jinde. Extrémní chudoba, negramotnost, neznalost zákonů (které dlužní otroctví zakazují) a nedostatek jiných pracovních příležitostí nutí rodiny po léta a generace setrvávat v pracovním vztahu. Ten  umožňuje sotva přežití.

Děti pomáhají v rámci rodiny, tedy  bezplatně, typicky 10-15 hodin denně, 6 dní v týdnu. Se mzdou 1-3 Kč za hodinu vydělá pákistánská či afgánská rodina za den 100-150 Kč. Po stržení dlužní splátky a nákupu nejnutnějších potravin mnoho   nezbývá. Každá mimořádná událost -nemoc, svatba nebo pohřeb - znovu roztáčí cyklus zadlužování. Nepsané dlužní smlouvy, slabá vyjednávací pozice a naprostá existenční závislost zadlužených rodin na zaměstnavateli navíc usnadňují věřitelům, aby převážně negramotné dlužníky udržovali v nevýhodném postavení. 

Žít jako ti, co umějí číst a psát

V Kambodži, kde v cihelnách pracují extrémně chudí lidé, ne však dlužní otroci, není situace o mnoho lepší. „Když děti dosáhnou věku 8 let, jsou považovány za dostatečně staré, aby začaly v cihelně pomáhat rodičům. Pracují bez mzdy, ale dostanou 1 až 1,50 Kč na den,“ uvádí report kambodžské organizace LICADHO. Ty, které jsou zaměstnány „na smlouvu“, si vydělají až 2 Kč za hodinu, zato však pracují od rána do večera. Není divu, že tři čtvrtiny zde pracujících dětí nechodí do školy. Zbývající čtvrtina dětí školu opustí s až pětkrát větší pravděpodobností, než hrozí ostatním kambodžským školákům.

Břemeno tvrdé práce a těžkých životních podmínek v cihelnách přitom není rozložené rovnoměrně. V Kambodži tvoří dívky dvě třetiny dětských pracovníků. Také v Indii a Nepálu je mezi dlužními otroky nejvíce žen a dětí. Ani tam, kde je podíl pracujících dívek a žen menší – jako v muslimském Pákistánu – však není jejich situace záviděníhodná. Podle pákistánského organizace CIWCE pracují děti do 14 let spolu s ženami v těch fázích výroby cihel, které jsou manuálně nejintenzivnější a nejméně placené. Dívky jsou dvakrát častěji podvyživené než chlapci stejného věku, a častěji vystaveny násilí. Situace je jiná v konzervativním Afghánistánu. Nejmenší holčičky a kluci pracují v cihelnách bok po boku. Kolem 10. roku věku však dívek ubývá. Mezi čtrnáctiletými pracovníky tvoří dívky už jen čtvrtinu. Jejich novým zaměstnáním bude nadále obstarat z chudých zdrojů domácnost a brzy se provdat. Nejčastěji opět za dlužního otroka v domovské cihelně – a porodit mu zadlužené děti.  

„Až budu velký, chtěl bych mít svůj vlastní dům a chodit do školy, kdyby to šlo. Abych žil jako lidé, co umějí číst a psát. Ti mají lepší život,“ sní desetiletý chlapec, který pracuje v cihelně v afghánské provincii Surkhroad. „Já bych chtěl pracovat ve městě, abych věděl o všem, co se děje kolem. Strašně rád bych chodil do školy,“ dodává jeho stejně starý kamarád. „A já bych chtěl být řidičem – ten si jezdí a může zastavit, kdykoliv se mu zachce,“ říká o rok starší chlapec z cihelny v Deh Sabz. Pro něj, stejně jako pro další děti dlužníků, není svoboda, volný čas nebo vzdělání samozřejmostí, ale spíše jen vzdáleným snem. Neziskové organizace proto volají po tom, aby mezinárodní dárci postavili dlužní otroky a vyloučené skupiny obyvatel do samého centra své pozornosti a podpořili vlády, aby zákony zakazující otroctví dovedly efektivně vymáhat a bývalé otroky rehabilitovat.  

Článek vyšel v rámci publikace Dětská práce - příčiny, souvislosti, důsledky a řešení. Tištěnou verzi je možné si objednat zdarma na pavla.zacalova@clovekvtisni.cz.


Lidstvo sní jen asi polovinu vypěstovaných potravin

Podle odhadů odborníků z National Geographic vzroste světová populace do roku 2050 o 35 % na asi 9,5 miliardy obyvatel. Abychom byli schopni se uživit, musí vzrůst produkce potravin o celých 100 %. Jak je to možné a je takový nárůst vůbec

Turismus Africe škodí i pomáhá zároveň

Turismus v Africe zažil v poslední dekádě nebývalý rozmach. Jaké jsou však jeho dopady na rozvojové země?

Čeští šperkařští mistři z Turnova učí Palestinky na Západním břehu Jordánu

Zaměstnanci českého zastupitelského úřadu v Rámalláhu měli nejdřív obavy. Mezi palestinské ženy a dívky z Dobročinného spolku v Túbásu měli do čistě ženského kolektivu na týden přijet dva čeští šperkaři z turnovské umělecko-průmyslové

Petr Grunvald

Nagové: Zapomenutá menšina Barmy

Barma je země s největším počtem etnických minorit na světě – vláda jich uznává 135. U hranic s Thajskem, Čínou, Indií a Bangladéši ale žije několik desítek kmenových komunit a etnických skupin, které podle barmské ústavy oficiálně

Flickr.com (Juan Antonio F. Segal, CC BY 2.0)

Sex je stále lákavější turistickou atrakcí

Kambodža, Filipíny i Thajsko jsou známé pro své azurově modré pláže, nedotčenou přírodu, ale také pro sexuální turismus.

Foto: ČTK (ilustrační foto)

Migrace z afrických států do Evropy

Debata kolem tzv. migrační krize se točí především kolem uprchlíků ze Sýrie, Iráku či Afghánistánu. V průběhu posledních 3 let (od ledna 2013 do prosince 2015) bylo v zemích Evropské unie ale podáno přes 400 tisíc žádostí o azyl

Foto: Flickr.com (USAID U.S. Agency for International Development, CC BY-NC-ND 2.0)

Cesta kolumbijského kakaa na evropský trh

V Kolumbii pěstují kakao, které se vyváží do celého světa. Je to 11. největší producent. Zemědělci hledají cesty, jak ho vypěstovat více a prodat za lepší ceny.

Foto: archiv Klubu českých turistů

Po modré až do Brazílie

Klub českých turistů pomáhá brazilskému městečku založenému před 63 lety podnikatelem Baťou zvýšit jeho atraktivitu pro cestovní ruch tím, že podle vzoru z českých lesů barevně značkuje stezky k místním pamětihodnostem.

Foto: Člověk v tísni

Živě z Nepálu: Sny o lepším životě ženou chudé do náruče obchodníků s bílým masem

Na jedné straně je vidina chudého života v odlehlé vesnici v prostém domě s polem, které je třeba obdělávat. Na straně druhé celý svět, který nabízí spoustu možností. Mladí Nepálci volí druhou variantu a zapojují se do mohutného

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2016

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM