Loading


Cihelny = vězení pro dlužníky

Pákistánská cihelna, foto: Alžběta Jungrová

Pavla Začalová, 12.6.2012 | 25.06.2012

Téma: Dětská práce

Region: Asie

V mnoha rozvojových zemích se cihly vyrábí stále ručně. Děti jsou přitom nezbytnou pracovní silou. Dětství provázené těžkou dřinou jim často nechtěně předurčili sami rodiče. Tím, že se zadlužili.

Indické dívce Indiře bylo 15 let, když byla provdána za Shankarlala. Ten se rok předtím zadlužil. Neměli nic než své ruce, a tak se spolu po léta snažili půjčenou částku odpracovat.  “Vstala jsem každé ráno v 5 hodin a začala pracovat… Ve 12 jsme měli přestávku na oběd, a pak zase práce až do večera,“ vzpomíná dnes Indira. Věřitel každý rok tvrdil, že dluh stále ještě není splacen. Zadlužené se už rovnou narodily také jejich děti. A to Shankarlal původně dlužil pouhých 6 dolarů. „Dlužní otroctví je dnes pravděpodobně nejméně známou formou otroctví. A přitom jde o nejčastější metodu zotročení lidí,“ upozorňuje report organizace Anti-Slavery, která příběh Indiry zveřejnila. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) žije na světě více než 12 milionů lidí v podmínkách různých forem otroctví nebo nucené práce. Většinu z nich najdeme v Asii a Tichomoří, kde pracují nejčastěji právě jako dlužní otroci. Na jejich práci jsou závislé také desetitisíce cihelen a „cihlových polí“ v Indii, Pákistánu, Afghánistánu a Nepálu. A život tráví mezi cihlami také miliony dětí.

Nejchudší z nejchudších

Afghánská holčička Sima začala své první cihly tvarovat, když jí bylo 6 roků. Dnes je jí 11 let a denně prací s jílem a vodou stráví 13 hodin. Poté ji čeká další směna „ženských prací“ v domácnosti. Její bratři a otec zatím zůstanou v cihelně o něco déle a vrátí se za soumraku. Sima patří mezi děti, které se už narodily zadlužené a jejich budoucnost je tak předurčená. Když se výzkumníci ILO těchto dětí ptali, co budou dělat za 3 roky, čtyři pětiny z nich odhadovaly, že budou stále pracovat v cihelně nebo jinde. V afghánských cihelnách tvoří děti více než polovinu všech pracovníků, 85 % z nich nechodí do školy. Tvrdá práce v horku a prachu negativně působí na jejich zdraví. Pod tíhou cihel, nezdravých pozic, i vlivem spalování toxických odpadků při vypalování cihel se děti stávají obětí úrazů, deformují se jejich kosti a svaly. Děti si stěžují na pálení očí, kašel a bolesti.

Většina rodin žijících a pracujících v cihelnách jsou ty nejchudší z nejchudších. Téměř všichni dlužní otroci v indických cihelnách jsou příslušníky nejnižší kasty Dalitů, většinou bezzemků, uprchlíků, přesídlenců nebo jiných etnických a náboženských menšin. Podobná je situace v Nepálu, Pákistánu i jinde. Extrémní chudoba, negramotnost, neznalost zákonů (které dlužní otroctví zakazují) a nedostatek jiných pracovních příležitostí nutí rodiny po léta a generace setrvávat v pracovním vztahu. Ten  umožňuje sotva přežití.

Děti pomáhají v rámci rodiny, tedy  bezplatně, typicky 10-15 hodin denně, 6 dní v týdnu. Se mzdou 1-3 Kč za hodinu vydělá pákistánská či afgánská rodina za den 100-150 Kč. Po stržení dlužní splátky a nákupu nejnutnějších potravin mnoho   nezbývá. Každá mimořádná událost -nemoc, svatba nebo pohřeb - znovu roztáčí cyklus zadlužování. Nepsané dlužní smlouvy, slabá vyjednávací pozice a naprostá existenční závislost zadlužených rodin na zaměstnavateli navíc usnadňují věřitelům, aby převážně negramotné dlužníky udržovali v nevýhodném postavení. 

Žít jako ti, co umějí číst a psát

V Kambodži, kde v cihelnách pracují extrémně chudí lidé, ne však dlužní otroci, není situace o mnoho lepší. „Když děti dosáhnou věku 8 let, jsou považovány za dostatečně staré, aby začaly v cihelně pomáhat rodičům. Pracují bez mzdy, ale dostanou 1 až 1,50 Kč na den,“ uvádí report kambodžské organizace LICADHO. Ty, které jsou zaměstnány „na smlouvu“, si vydělají až 2 Kč za hodinu, zato však pracují od rána do večera. Není divu, že tři čtvrtiny zde pracujících dětí nechodí do školy. Zbývající čtvrtina dětí školu opustí s až pětkrát větší pravděpodobností, než hrozí ostatním kambodžským školákům.

Břemeno tvrdé práce a těžkých životních podmínek v cihelnách přitom není rozložené rovnoměrně. V Kambodži tvoří dívky dvě třetiny dětských pracovníků. Také v Indii a Nepálu je mezi dlužními otroky nejvíce žen a dětí. Ani tam, kde je podíl pracujících dívek a žen menší – jako v muslimském Pákistánu – však není jejich situace záviděníhodná. Podle pákistánského organizace CIWCE pracují děti do 14 let spolu s ženami v těch fázích výroby cihel, které jsou manuálně nejintenzivnější a nejméně placené. Dívky jsou dvakrát častěji podvyživené než chlapci stejného věku, a častěji vystaveny násilí. Situace je jiná v konzervativním Afghánistánu. Nejmenší holčičky a kluci pracují v cihelnách bok po boku. Kolem 10. roku věku však dívek ubývá. Mezi čtrnáctiletými pracovníky tvoří dívky už jen čtvrtinu. Jejich novým zaměstnáním bude nadále obstarat z chudých zdrojů domácnost a brzy se provdat. Nejčastěji opět za dlužního otroka v domovské cihelně – a porodit mu zadlužené děti.  

„Až budu velký, chtěl bych mít svůj vlastní dům a chodit do školy, kdyby to šlo. Abych žil jako lidé, co umějí číst a psát. Ti mají lepší život,“ sní desetiletý chlapec, který pracuje v cihelně v afghánské provincii Surkhroad. „Já bych chtěl pracovat ve městě, abych věděl o všem, co se děje kolem. Strašně rád bych chodil do školy,“ dodává jeho stejně starý kamarád. „A já bych chtěl být řidičem – ten si jezdí a může zastavit, kdykoliv se mu zachce,“ říká o rok starší chlapec z cihelny v Deh Sabz. Pro něj, stejně jako pro další děti dlužníků, není svoboda, volný čas nebo vzdělání samozřejmostí, ale spíše jen vzdáleným snem. Neziskové organizace proto volají po tom, aby mezinárodní dárci postavili dlužní otroky a vyloučené skupiny obyvatel do samého centra své pozornosti a podpořili vlády, aby zákony zakazující otroctví dovedly efektivně vymáhat a bývalé otroky rehabilitovat.  

Článek vyšel v rámci publikace Dětská práce - příčiny, souvislosti, důsledky a řešení. Tištěnou verzi je možné si objednat zdarma na pavla.zacalova@clovekvtisni.cz.


Krvavé minerály z Konga jsou v mobilech z celého světa

Pět milionů mrtvých, tři sta tisíc znásilněných žen a dětí. I to je cena za moderní technologie. V DR Kongo jsou totiž největší světová naleziště minerálů nezbytných k výrobě mobilů, laptopů, playstations. Válka trvá už

Lékařka: Práce na misi je krásná i frustrující

Anestezioložka Irena Janoušková chtěla pomáhat tam, kde je to potřeba. Proto odjela s Lékaři bez hranic do Etiopie a Afghánistánu.

Že neplýtváme jídlem? Velký omyl

Podle nedávných anket na zpravodajských serverech by se mohlo zdát, že Češi jsou ve vztahu k jídlu velmi spořiví. Jenže si lžeme do kapsy. Většina národa podle svých slov rozpéká den staré rohlíky, podle statistik však jídlem neskutečně

Ghana: Díky medu si vesničané vydělali první peníze

Náčelník vesnice kráčí v barevném rouchu cestou vyšlapanou ve vysoké trávě. Zastaví se na mýtince, kde stojí několik dřevěných beden na nohách, a zvědavě nakukuje pod víko jedné z nich. Uvnitř tiše bzučí včely, které vesničanům

Hřbitovní šichty a zničené zdraví. Vítejte v indickém call centru

GURGAON - Přes sto tisíc Indů zvedá na předměstí Dillí telefony lidem ze Spojených států. Ubíjející práce v call centrech je stojí zdraví, přesto se o ni bojí.

Češi podporují vzdělávání zdravotníků i chudých farmářů

Podvýživa a hlad sice nejsou hlavním tématem pro českou vládu, přesto podporuje projekty v chudých zemích. Ty související se zdravotnictvím nebo přístupem k pitné vodě situaci zlepšují nepřímo.

„Děti hladu“ přichází na svět s dědictvím po strádajících předcích

Hlad a podvýživa mají na lidský organismus devastující dopady. A ty se přenášejí i na následující generace.

Čokoláda v ohrožení

Jak dlouho si ještě budeme užívat čokolády? Skoro každý dnes ví, že čokoláda nebo-li xocolātl pochází ze Střední Ameriky a přezdívalo se jí „nápoj bohů“. Mnoho už bylo napsáno o tom, jak tato nejoblíbenější pochoutka prospívá

foto: Tereza Hronová

Zvonění mobilu probudilo Afriku

Mobilní telefony mají obrovský dopad na současný rychlý ekonomický rozvoj nejchudšího kontinentu. Přes sms zprávu je možné ověřit, zda jsou kupované léky pravé i zjistit ceny potravin na trhu.

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 4/2014

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz