Loading


Cihelny = vězení pro dlužníky

Pákistánská cihelna, foto: Alžběta Jungrová

Pavla Začalová, 12.6.2012 | 25.06.2012

Téma: Dětská práce

Region: Asie

V mnoha rozvojových zemích se cihly vyrábí stále ručně. Děti jsou přitom nezbytnou pracovní silou. Dětství provázené těžkou dřinou jim často nechtěně předurčili sami rodiče. Tím, že se zadlužili.

Indické dívce Indiře bylo 15 let, když byla provdána za Shankarlala. Ten se rok předtím zadlužil. Neměli nic než své ruce, a tak se spolu po léta snažili půjčenou částku odpracovat.  “Vstala jsem každé ráno v 5 hodin a začala pracovat… Ve 12 jsme měli přestávku na oběd, a pak zase práce až do večera,“ vzpomíná dnes Indira. Věřitel každý rok tvrdil, že dluh stále ještě není splacen. Zadlužené se už rovnou narodily také jejich děti. A to Shankarlal původně dlužil pouhých 6 dolarů. „Dlužní otroctví je dnes pravděpodobně nejméně známou formou otroctví. A přitom jde o nejčastější metodu zotročení lidí,“ upozorňuje report organizace Anti-Slavery, která příběh Indiry zveřejnila. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) žije na světě více než 12 milionů lidí v podmínkách různých forem otroctví nebo nucené práce. Většinu z nich najdeme v Asii a Tichomoří, kde pracují nejčastěji právě jako dlužní otroci. Na jejich práci jsou závislé také desetitisíce cihelen a „cihlových polí“ v Indii, Pákistánu, Afghánistánu a Nepálu. A život tráví mezi cihlami také miliony dětí.

Nejchudší z nejchudších

Afghánská holčička Sima začala své první cihly tvarovat, když jí bylo 6 roků. Dnes je jí 11 let a denně prací s jílem a vodou stráví 13 hodin. Poté ji čeká další směna „ženských prací“ v domácnosti. Její bratři a otec zatím zůstanou v cihelně o něco déle a vrátí se za soumraku. Sima patří mezi děti, které se už narodily zadlužené a jejich budoucnost je tak předurčená. Když se výzkumníci ILO těchto dětí ptali, co budou dělat za 3 roky, čtyři pětiny z nich odhadovaly, že budou stále pracovat v cihelně nebo jinde. V afghánských cihelnách tvoří děti více než polovinu všech pracovníků, 85 % z nich nechodí do školy. Tvrdá práce v horku a prachu negativně působí na jejich zdraví. Pod tíhou cihel, nezdravých pozic, i vlivem spalování toxických odpadků při vypalování cihel se děti stávají obětí úrazů, deformují se jejich kosti a svaly. Děti si stěžují na pálení očí, kašel a bolesti.

Většina rodin žijících a pracujících v cihelnách jsou ty nejchudší z nejchudších. Téměř všichni dlužní otroci v indických cihelnách jsou příslušníky nejnižší kasty Dalitů, většinou bezzemků, uprchlíků, přesídlenců nebo jiných etnických a náboženských menšin. Podobná je situace v Nepálu, Pákistánu i jinde. Extrémní chudoba, negramotnost, neznalost zákonů (které dlužní otroctví zakazují) a nedostatek jiných pracovních příležitostí nutí rodiny po léta a generace setrvávat v pracovním vztahu. Ten  umožňuje sotva přežití.

Děti pomáhají v rámci rodiny, tedy  bezplatně, typicky 10-15 hodin denně, 6 dní v týdnu. Se mzdou 1-3 Kč za hodinu vydělá pákistánská či afgánská rodina za den 100-150 Kč. Po stržení dlužní splátky a nákupu nejnutnějších potravin mnoho   nezbývá. Každá mimořádná událost -nemoc, svatba nebo pohřeb - znovu roztáčí cyklus zadlužování. Nepsané dlužní smlouvy, slabá vyjednávací pozice a naprostá existenční závislost zadlužených rodin na zaměstnavateli navíc usnadňují věřitelům, aby převážně negramotné dlužníky udržovali v nevýhodném postavení. 

Žít jako ti, co umějí číst a psát

V Kambodži, kde v cihelnách pracují extrémně chudí lidé, ne však dlužní otroci, není situace o mnoho lepší. „Když děti dosáhnou věku 8 let, jsou považovány za dostatečně staré, aby začaly v cihelně pomáhat rodičům. Pracují bez mzdy, ale dostanou 1 až 1,50 Kč na den,“ uvádí report kambodžské organizace LICADHO. Ty, které jsou zaměstnány „na smlouvu“, si vydělají až 2 Kč za hodinu, zato však pracují od rána do večera. Není divu, že tři čtvrtiny zde pracujících dětí nechodí do školy. Zbývající čtvrtina dětí školu opustí s až pětkrát větší pravděpodobností, než hrozí ostatním kambodžským školákům.

Břemeno tvrdé práce a těžkých životních podmínek v cihelnách přitom není rozložené rovnoměrně. V Kambodži tvoří dívky dvě třetiny dětských pracovníků. Také v Indii a Nepálu je mezi dlužními otroky nejvíce žen a dětí. Ani tam, kde je podíl pracujících dívek a žen menší – jako v muslimském Pákistánu – však není jejich situace záviděníhodná. Podle pákistánského organizace CIWCE pracují děti do 14 let spolu s ženami v těch fázích výroby cihel, které jsou manuálně nejintenzivnější a nejméně placené. Dívky jsou dvakrát častěji podvyživené než chlapci stejného věku, a častěji vystaveny násilí. Situace je jiná v konzervativním Afghánistánu. Nejmenší holčičky a kluci pracují v cihelnách bok po boku. Kolem 10. roku věku však dívek ubývá. Mezi čtrnáctiletými pracovníky tvoří dívky už jen čtvrtinu. Jejich novým zaměstnáním bude nadále obstarat z chudých zdrojů domácnost a brzy se provdat. Nejčastěji opět za dlužního otroka v domovské cihelně – a porodit mu zadlužené děti.  

„Až budu velký, chtěl bych mít svůj vlastní dům a chodit do školy, kdyby to šlo. Abych žil jako lidé, co umějí číst a psát. Ti mají lepší život,“ sní desetiletý chlapec, který pracuje v cihelně v afghánské provincii Surkhroad. „Já bych chtěl pracovat ve městě, abych věděl o všem, co se děje kolem. Strašně rád bych chodil do školy,“ dodává jeho stejně starý kamarád. „A já bych chtěl být řidičem – ten si jezdí a může zastavit, kdykoliv se mu zachce,“ říká o rok starší chlapec z cihelny v Deh Sabz. Pro něj, stejně jako pro další děti dlužníků, není svoboda, volný čas nebo vzdělání samozřejmostí, ale spíše jen vzdáleným snem. Neziskové organizace proto volají po tom, aby mezinárodní dárci postavili dlužní otroky a vyloučené skupiny obyvatel do samého centra své pozornosti a podpořili vlády, aby zákony zakazující otroctví dovedly efektivně vymáhat a bývalé otroky rehabilitovat.  

Článek vyšel v rámci publikace Dětská práce - příčiny, souvislosti, důsledky a řešení. Tištěnou verzi je možné si objednat zdarma na pavla.zacalova@clovekvtisni.cz.


foto:MasterCard

Nigérie: průkopník víceúčelových občanských průkazů

V nejlidnatější zemi Afriky loni zavedli nové identifikační dokumenty, které v sobě zahrnují i platební kartu, čímž se možnost platit bezhotovostně dostala ke všem obyvatelům. Ne všichni to však považují za plus.

Každá koruna na rozvojovou spolupráci má přispět k pozitivní změně

Rok 2015 je Evropským rokem pro rozvoj a v létě se uskuteční zásadní konference k financování v Addis Abebě. Chystají se tam také zástupci z České republiky, jako Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničí pro mimoevropské země a

Doporučení ke společné pozici EU ke konferenci o financování rozvoje v Addis Abebě

Na zítřejším jednání v Bruselu bude Rada ministrů zahraničí (FAC) schvalovat společnou pozici k nadcházející mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která proběhne 13. - 16. července v etiopské Addis Abebě. FoRS – České

Jako by se celý svět vymkl z kloubů

Česká republika posílá humanitární pomoc často tam, kde je „pod svícnem tma“, jak říká Hana Volná, která ji má na starost na Ministerstvu zahraničních věcí ČR.

Překupník elektronického odpadu v indickém Bengalúru

Digitální velmoc, nebo skládka? Indie jako oběť elektronického zločinu

O Indii se v posledních letech hovoří jako o nastupující velmoci v oblasti počítačových technologií. Ještě rychleji než prosperující IT společnosti v Bengalúru a dalších indických městech však rostou hromady elektronického odpadu

Současný prezident Pierre Nkurunziza

Předvolební nepokoje v Burundi ohrožují křehký mír. Ze země zatím uprchlo na 50 tisíc lidí

Africká imigrace se stala jedním z „horkých“ témat poslední doby a rezonuje médii napříč celou Evropou. Počet uprchlíků, kteří každoročně do Evropy proudí, se neustále zvyšuje. Jen v roce 2014 registrovala EU přes 600 tisíc

Indové v cizině. Módího nástroj vlivu

Indové tvoří po Číňanech druhou nejpočetnější diasporu na světě. Její potenciál si premiér Naréndra Módí dobře uvědomuje a sází na něj i ve své dlouhodobé vizi: vytvořit z Indie globální velmoc.

foto: Alžběta Jungrová

Když si Afričané pomůžou sami, dokážou i etiopskou poušť změnit v oázu

Etiopská provincie Tigray je místem, které dává Africe naději. Region v minulosti opakovaně trápily hladomory způsobené obdobím sucha i politickou situací. Nepomáhala ani pomoc ze Západu. Místní se proto rozhodli jednat. K ruce si vzali

Autor fotografie: nezisková organizace Diakonie ČCE

České projekty pomáhají znevýhodněným ženám a dívkám po celém světě

V mnoha částech světa musí ženy a dívky čelit diskriminaci už od svého narození. Nejprve je mnohým z nich odepřena základní školní docházka, a když dospějí, nedokážou najít slušně placenou práci, ani často nemají přístup

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 2/2015

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz