Loading


Cihelny = vězení pro dlužníky

Pákistánská cihelna, foto: Alžběta Jungrová

Pavla Začalová, 12.6.2012 | 25.06.2012

Téma: Dětská práce

Region: Asie

V mnoha rozvojových zemích se cihly vyrábí stále ručně. Děti jsou přitom nezbytnou pracovní silou. Dětství provázené těžkou dřinou jim často nechtěně předurčili sami rodiče. Tím, že se zadlužili.

Indické dívce Indiře bylo 15 let, když byla provdána za Shankarlala. Ten se rok předtím zadlužil. Neměli nic než své ruce, a tak se spolu po léta snažili půjčenou částku odpracovat.  “Vstala jsem každé ráno v 5 hodin a začala pracovat… Ve 12 jsme měli přestávku na oběd, a pak zase práce až do večera,“ vzpomíná dnes Indira. Věřitel každý rok tvrdil, že dluh stále ještě není splacen. Zadlužené se už rovnou narodily také jejich děti. A to Shankarlal původně dlužil pouhých 6 dolarů. „Dlužní otroctví je dnes pravděpodobně nejméně známou formou otroctví. A přitom jde o nejčastější metodu zotročení lidí,“ upozorňuje report organizace Anti-Slavery, která příběh Indiry zveřejnila. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) žije na světě více než 12 milionů lidí v podmínkách různých forem otroctví nebo nucené práce. Většinu z nich najdeme v Asii a Tichomoří, kde pracují nejčastěji právě jako dlužní otroci. Na jejich práci jsou závislé také desetitisíce cihelen a „cihlových polí“ v Indii, Pákistánu, Afghánistánu a Nepálu. A život tráví mezi cihlami také miliony dětí.

Nejchudší z nejchudších

Afghánská holčička Sima začala své první cihly tvarovat, když jí bylo 6 roků. Dnes je jí 11 let a denně prací s jílem a vodou stráví 13 hodin. Poté ji čeká další směna „ženských prací“ v domácnosti. Její bratři a otec zatím zůstanou v cihelně o něco déle a vrátí se za soumraku. Sima patří mezi děti, které se už narodily zadlužené a jejich budoucnost je tak předurčená. Když se výzkumníci ILO těchto dětí ptali, co budou dělat za 3 roky, čtyři pětiny z nich odhadovaly, že budou stále pracovat v cihelně nebo jinde. V afghánských cihelnách tvoří děti více než polovinu všech pracovníků, 85 % z nich nechodí do školy. Tvrdá práce v horku a prachu negativně působí na jejich zdraví. Pod tíhou cihel, nezdravých pozic, i vlivem spalování toxických odpadků při vypalování cihel se děti stávají obětí úrazů, deformují se jejich kosti a svaly. Děti si stěžují na pálení očí, kašel a bolesti.

Většina rodin žijících a pracujících v cihelnách jsou ty nejchudší z nejchudších. Téměř všichni dlužní otroci v indických cihelnách jsou příslušníky nejnižší kasty Dalitů, většinou bezzemků, uprchlíků, přesídlenců nebo jiných etnických a náboženských menšin. Podobná je situace v Nepálu, Pákistánu i jinde. Extrémní chudoba, negramotnost, neznalost zákonů (které dlužní otroctví zakazují) a nedostatek jiných pracovních příležitostí nutí rodiny po léta a generace setrvávat v pracovním vztahu. Ten  umožňuje sotva přežití.

Děti pomáhají v rámci rodiny, tedy  bezplatně, typicky 10-15 hodin denně, 6 dní v týdnu. Se mzdou 1-3 Kč za hodinu vydělá pákistánská či afgánská rodina za den 100-150 Kč. Po stržení dlužní splátky a nákupu nejnutnějších potravin mnoho   nezbývá. Každá mimořádná událost -nemoc, svatba nebo pohřeb - znovu roztáčí cyklus zadlužování. Nepsané dlužní smlouvy, slabá vyjednávací pozice a naprostá existenční závislost zadlužených rodin na zaměstnavateli navíc usnadňují věřitelům, aby převážně negramotné dlužníky udržovali v nevýhodném postavení. 

Žít jako ti, co umějí číst a psát

V Kambodži, kde v cihelnách pracují extrémně chudí lidé, ne však dlužní otroci, není situace o mnoho lepší. „Když děti dosáhnou věku 8 let, jsou považovány za dostatečně staré, aby začaly v cihelně pomáhat rodičům. Pracují bez mzdy, ale dostanou 1 až 1,50 Kč na den,“ uvádí report kambodžské organizace LICADHO. Ty, které jsou zaměstnány „na smlouvu“, si vydělají až 2 Kč za hodinu, zato však pracují od rána do večera. Není divu, že tři čtvrtiny zde pracujících dětí nechodí do školy. Zbývající čtvrtina dětí školu opustí s až pětkrát větší pravděpodobností, než hrozí ostatním kambodžským školákům.

Břemeno tvrdé práce a těžkých životních podmínek v cihelnách přitom není rozložené rovnoměrně. V Kambodži tvoří dívky dvě třetiny dětských pracovníků. Také v Indii a Nepálu je mezi dlužními otroky nejvíce žen a dětí. Ani tam, kde je podíl pracujících dívek a žen menší – jako v muslimském Pákistánu – však není jejich situace záviděníhodná. Podle pákistánského organizace CIWCE pracují děti do 14 let spolu s ženami v těch fázích výroby cihel, které jsou manuálně nejintenzivnější a nejméně placené. Dívky jsou dvakrát častěji podvyživené než chlapci stejného věku, a častěji vystaveny násilí. Situace je jiná v konzervativním Afghánistánu. Nejmenší holčičky a kluci pracují v cihelnách bok po boku. Kolem 10. roku věku však dívek ubývá. Mezi čtrnáctiletými pracovníky tvoří dívky už jen čtvrtinu. Jejich novým zaměstnáním bude nadále obstarat z chudých zdrojů domácnost a brzy se provdat. Nejčastěji opět za dlužního otroka v domovské cihelně – a porodit mu zadlužené děti.  

„Až budu velký, chtěl bych mít svůj vlastní dům a chodit do školy, kdyby to šlo. Abych žil jako lidé, co umějí číst a psát. Ti mají lepší život,“ sní desetiletý chlapec, který pracuje v cihelně v afghánské provincii Surkhroad. „Já bych chtěl pracovat ve městě, abych věděl o všem, co se děje kolem. Strašně rád bych chodil do školy,“ dodává jeho stejně starý kamarád. „A já bych chtěl být řidičem – ten si jezdí a může zastavit, kdykoliv se mu zachce,“ říká o rok starší chlapec z cihelny v Deh Sabz. Pro něj, stejně jako pro další děti dlužníků, není svoboda, volný čas nebo vzdělání samozřejmostí, ale spíše jen vzdáleným snem. Neziskové organizace proto volají po tom, aby mezinárodní dárci postavili dlužní otroky a vyloučené skupiny obyvatel do samého centra své pozornosti a podpořili vlády, aby zákony zakazující otroctví dovedly efektivně vymáhat a bývalé otroky rehabilitovat.  

Článek vyšel v rámci publikace Dětská práce - příčiny, souvislosti, důsledky a řešení. Tištěnou verzi je možné si objednat zdarma na pavla.zacalova@clovekvtisni.cz.


Sierra Leone: Horká linka pro ženy s fistulou

Telefon zdravotní sestry Zainab Blell v ženském centru v Aberdeen v hlavním městě Freetownu zvoní už od rána. „Kdy jste porodila? Kdy se objevily první problémy?“ ptá se.

Výhoda potravin z Česka a Evropy? Neničí životy chudým lidem

Banány z Ekvádoru, rajčata ze Španělska, hroznové víno z Jižní Afriky i jahody z Číny. To vše si můžeme po celý rok koupit v českých obchodech, protože to umožňuje současný globální potravinový systém. Jídlo na náš talíř

Mobily pomáhají předpovídat epidemie i dávkovat nemocným léky

Začínali před sedmi lety v Malawi s batohem plným starých mobilů a s darovaným počítačem. Vyvinuli jednoduchý systém sms správ, díky kterým se nemocní v odlehlých oblastech dostanou k léčbě. Přetíženým lékařům i sestrám tak

Zambie: Nejvíce sirotků je v důsledku epidemie HIV/AIDS

V Zambii žije až 800 tisíc dětí, které přišly o rodiče v důsledku HIV/AIDS. Mají nižší šanci chodit do školy, často se stávají oběťmi dětské práce.

Feminističtější než Skandinávie

Rwanda udává tradičně machistickému kontinentu trend v tom, jak zlepšit postavení upozaďované polovičky obyvatelstva.

Jak zatočit s chudobou ukazují africké vesnice

Experiment ve čtrnácti afrických oblastech má dokázat, že extrémní chudobu lze definitivně porazit. „Miléniové cíle do roku 2015 určitě splníme,“ tvrdí Dr. Belay Ejigu Begashaw, ředitel MDG Centra pro východní a jižní Afriku,

Otroci a diamanty

Konžská republika patří formálně mezi svobodné země. Zatím je zde ovšem stále běžné otroctví a staronový prezident Nguesso hospodaří se státními penězi jako se svým osobním majetkem.

V Africe ubývá nakažených HIV, v Evropě naopak

Do českých hospiců chodí za umírajícími jejich děti, v afrických je to často naopak – rodiče chodí umývat, krmit a otáčet své nemohoucí děti nakažené virem HIV.

Senioři ekonomický růst země nepociťují

V Ghaně tvoří staří lidé jen zlomek populace, i proto patří k nejchudším. Státní sociální služby seniorům nahrazuje rodinná péče a podpora od neziskových organizací.

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 4/2014

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz