Loading


Jmění pro Inda, hodinová mzda pro Američana

Indie, ilustrační foto: L.Kudláček

Ladislav Kudláček, časopis Rozvojovka 4/2011 | 21.06.2012

Téma: Dětská práce | Gender | Lidská práva

Region: Asie

Být služkou či paní na úklid není v Indii jednoduché. Uklízet někomu každý den se mzdou 200 korun za měsíc je pro Evropana nepředstavitelné.

Aby mohla Lakšmí uživit své děti, posluhuje každý den až u sedmi rodin. Má štěstí, nepatří mezi tu nejnižší kastu posluhovaček a neumývá tak záchody. Obvyklá sazba u jedné rodiny za úklid toalet je jen 15 korun za měsíc.

Převážná většina středostavovských indických rodin využívá služebnou. I rodina, která má příjem okolo 10000 rupií (4000 korun) si ji může dovolit. Je to naprosto běžná záležitost, také otázka společenského statusu a přetrvávající pozůstatek kastovního systému. „Vyšší kasty nemohou dělat nečistou práci,“ upřesňuje Alek, příslušník kasty Bráhmanů. Zdaleka se nejedná jen o uklízení toalet. V indických středostavovských rodinách je zcela běžné, že jim dennodenně dochází uklízet několik žen na různé druhy práce. Pán či paní na mytí nádobí, na samotný úklid domu nebo někdo na praní prádla a vaření. Ti bohatší mají stálé sluhy nebo služebné, kteří se o dům a členy rodiny starají nepřetržitě.

Služebná v Indii, v zahraničí milovaný otrok

Sluhové ale nejsou další členové rodiny, tak jako to známe ze starých filmů. V Indii totiž každý ví, kam patří. „Časy se mění, děti oslovují své služebné jako tety, ale úkoly a celkové postavení zůstalo stejné,“ vysvětluje Alek a dodává: „V naší domácnosti každý ví, kde je jeho místo a povinnost.“ Lakšmí dříve pracovala jen pro jednu bohatou rodinu, ale ta se pak odstěhovala do Kanady. „Například jsem nemohla jíst to samé jídlo co oni, nanejvýš zbytky. Jíst ze stejných nádob jako ostatní není možné. Nemohla jsem se ani posadit na jejich křeslo, které jsem čistila. Musela jsem spát na zemi, nemohla jsem používat klimatizaci či toalety tak, jako to využívali mí zaměstnavatelé,“ popisuje svůj status žena. Přesto ji rodina před odjezdem nabídla, aby s nimi odcestovala do Kanady a pracovala tam pro ně. „Odmítla jsem, protože jsem nechtěla opustit svoji rodinu,“ vysvětluje své rozhodnutí Lakšmí. Pro mnoho žen je taková nabídka rodiny, pro kterou pracují, velmi prestižní. „Každý Ind touží mít práci v zahraničí. Mít někoho v cizině znamená prestiž pro rodinu v rámci komunity, v které žije,“ říká Alek. Stejné je to i pro ženy, které se živí posluhováním v bohatých rodinách. Budou žít v cizině, budou dostávat vyšší plat, který může zabezpečit jejich příbuzné. Je to pro ně životní šance.

Život v zahraničí ale často není tak růžový. Tito lidé končí často jako otroci. V dané zemi jsou naprosto odkázáni na rodinu, pro kterou pracují. Neumí cizí jazyk, nerozumí kultuře a stylu života na Západě. Hlavně ale nemají pracovní povolení. Zůstávají tak často skryti za zdmi domu, kde pracují. Jejich plat je sice vyšší než v Indii, ale rozhodně nedosahuje výše, na kterou by měli opravdu v dané zemi nárok. Doma pracují za 30 korun na den, v USA za 300 korun. Pro Inda nepředstavitelná částka, pro Američana hodinová mzda. Rodina si služebnou často na oko hýčká, ale prakticky ji vykořisťuje. Bohužel jsou i případy, kdy služebné podléhají psychickému či fyzickému teroru. Moc, kterou členové rodiny získají díky izolaci jejich sluhy či služebné je obrovská. Únik z tohoto začarovaného kruhu je velmi těžký. Domů se Indové ani nemohou vrátit, protože by to ve vlastní kultuře znamenalo selhání.

Únik z chudoby

Být služebnou či sluhou je pro mnoho žen a někdy i mužů z nižších sociálních vrstev indické společnosti jedinou cestou, jak uniknout naprosté chudobě. Práce sice není jednoduchá, ale i tak jsou za ni mnohdy rádi. Spokojenost s jejich prací záleží na náladě jejich „pánů“. Pokud nemají to štěstí a nepracují jen pro jednu rodinu, musí obcházet dům od domu a někdy i cestovat po celém městě.

Ve srovnání se svými zaměstnavateli nemají chudí sluhové moc příležitostí si najít jinou, lepší práci. Jsou to často ženy či muži, kteří se přistěhovali do měst z vesnice. Jsou členy nižších kast a mají buď minimální, nebo žádné vzdělání. Co hůře, nemají důležité sociální vazby uvnitř společnosti, které by jim zajistily dobrou práci. Mnoho takových lidí vidí, že vzdělání jejich nadřízeným zajistilo lepší budoucnost, proto se často snaží své děti posílat do školy. Sociální vazby jejich dětem ale stále chybí. Ani s vysokou školou není lehké uniknout ze slumu, utéct před chudobou. Původ, kasta a jméno, které určuje příslušnost k dané sociální skupině, to je velká překážka.

Všechna čísla časopisu Rozvojovka jsou ke stažení zde.


Nollywood: Nigerijští filmaři míří do kinosálů

Druhý největší filmový průmysl světa zatím dobyl hlavně africké publikum. Filmy jsou plné okultních motivů, ale zobrazují také společenské problémy.

foto: Alžběta Jungrová

Vody bude ubývat, říká hydrolog

V některých oblastech Afriky chodí ženy a děti i přes deset kilometrů denně, aby obstaraly vodu pro celou rodinu. Blíž zkrátka zdroj vody není. Podle toho se tu s touhle životadárnou tekutinou také zachází. Podle statistik obyvatel Etiopie

foto: Jarmila Štuková

Nezastaví nás ani Taliban, říkají afghánští vyznavači parkouru

Metají salta v ulicích, skáčou ze zdí rozstřílených paláců, jako lavina se řítí přes tržnice. Musejí však být velmi opatrní, protože úřady ani lidé parkouru moc nepřejí. Jsme totiž v afghánské metropoli. Parta kluků, kteří

Na nákup bez peněženky: platby přes mobilní telefon ovládly Afriku

Fenomén mobilních plateb se rozvíjí v zemích, kde je založení bankovního účtu a kreditní karty pro většinu obyvatelstva nedosažitelnou metou.

Protihomosexuální zákon může narušit boj s HIV/AIDS

Nový ugandský zákon zaměřený proti homosexuálním obyvatelům vzbuzuje obavy, že znesnadní přístup gayů a leseb k lékařské péči a bude mít vážný dopad na snahu tamních lékařů zvládnout šíření HIV/AIDS.

Jan Mrkvička

Političtí vězni, okraj barmské společnosti

Zdá se, že Barma prochází výjimečným obdobím, kdy po mnoha desetiletích nabývá odepřených svobod a otevírá se opět světu.

www.echo24.cz

Volání o pomoc zašité v šatech. Skandálům čelí i slavné značky

Zákaznice populárního oděvního řetězce Primark si z pobočky ve Walesu odnesla šaty za 10 liber. Za výhodnou cenu ale zaplatil ten, kdo do nich tajně přišil štítek s nápisem „Forced to work exhausting hours“, který by se dal přeložit

foto:AI

Nigérie nechce vylekat investory, k záchraně unesených dívek přizvala USA

Stejná pilotovaná letadla používala americká armáda v Iráku i v Afghánistánu při hledání teroristů. S pomocí infračervené techniky dokážou „vidět“ v noci i skrz listí stromů a létat pomalu a nízko. Jeden ze strojů typu Beechcraft

foto: Tomáš Kubeš

„Pozor, vizita!“ na konžský způsob

Jak to vypadá ve zdravotním středisku na konžském zapadákově, když dorazí inspekce zkontrolovat kvalitu poskytovaní péče v pralese, který ovládají dětští vojáci.

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 4/2013

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz