Loading


Jmění pro Inda, hodinová mzda pro Američana

Indie, ilustrační foto: L.Kudláček

Ladislav Kudláček, časopis Rozvojovka 4/2011 | 21.06.2012

Téma: Dětská práce | Gender | Lidská práva

Region: Asie

Být služkou či paní na úklid není v Indii jednoduché. Uklízet někomu každý den se mzdou 200 korun za měsíc je pro Evropana nepředstavitelné.

Aby mohla Lakšmí uživit své děti, posluhuje každý den až u sedmi rodin. Má štěstí, nepatří mezi tu nejnižší kastu posluhovaček a neumývá tak záchody. Obvyklá sazba u jedné rodiny za úklid toalet je jen 15 korun za měsíc.

Převážná většina středostavovských indických rodin využívá služebnou. I rodina, která má příjem okolo 10000 rupií (4000 korun) si ji může dovolit. Je to naprosto běžná záležitost, také otázka společenského statusu a přetrvávající pozůstatek kastovního systému. „Vyšší kasty nemohou dělat nečistou práci,“ upřesňuje Alek, příslušník kasty Bráhmanů. Zdaleka se nejedná jen o uklízení toalet. V indických středostavovských rodinách je zcela běžné, že jim dennodenně dochází uklízet několik žen na různé druhy práce. Pán či paní na mytí nádobí, na samotný úklid domu nebo někdo na praní prádla a vaření. Ti bohatší mají stálé sluhy nebo služebné, kteří se o dům a členy rodiny starají nepřetržitě.

Služebná v Indii, v zahraničí milovaný otrok

Sluhové ale nejsou další členové rodiny, tak jako to známe ze starých filmů. V Indii totiž každý ví, kam patří. „Časy se mění, děti oslovují své služebné jako tety, ale úkoly a celkové postavení zůstalo stejné,“ vysvětluje Alek a dodává: „V naší domácnosti každý ví, kde je jeho místo a povinnost.“ Lakšmí dříve pracovala jen pro jednu bohatou rodinu, ale ta se pak odstěhovala do Kanady. „Například jsem nemohla jíst to samé jídlo co oni, nanejvýš zbytky. Jíst ze stejných nádob jako ostatní není možné. Nemohla jsem se ani posadit na jejich křeslo, které jsem čistila. Musela jsem spát na zemi, nemohla jsem používat klimatizaci či toalety tak, jako to využívali mí zaměstnavatelé,“ popisuje svůj status žena. Přesto ji rodina před odjezdem nabídla, aby s nimi odcestovala do Kanady a pracovala tam pro ně. „Odmítla jsem, protože jsem nechtěla opustit svoji rodinu,“ vysvětluje své rozhodnutí Lakšmí. Pro mnoho žen je taková nabídka rodiny, pro kterou pracují, velmi prestižní. „Každý Ind touží mít práci v zahraničí. Mít někoho v cizině znamená prestiž pro rodinu v rámci komunity, v které žije,“ říká Alek. Stejné je to i pro ženy, které se živí posluhováním v bohatých rodinách. Budou žít v cizině, budou dostávat vyšší plat, který může zabezpečit jejich příbuzné. Je to pro ně životní šance.

Život v zahraničí ale často není tak růžový. Tito lidé končí často jako otroci. V dané zemi jsou naprosto odkázáni na rodinu, pro kterou pracují. Neumí cizí jazyk, nerozumí kultuře a stylu života na Západě. Hlavně ale nemají pracovní povolení. Zůstávají tak často skryti za zdmi domu, kde pracují. Jejich plat je sice vyšší než v Indii, ale rozhodně nedosahuje výše, na kterou by měli opravdu v dané zemi nárok. Doma pracují za 30 korun na den, v USA za 300 korun. Pro Inda nepředstavitelná částka, pro Američana hodinová mzda. Rodina si služebnou často na oko hýčká, ale prakticky ji vykořisťuje. Bohužel jsou i případy, kdy služebné podléhají psychickému či fyzickému teroru. Moc, kterou členové rodiny získají díky izolaci jejich sluhy či služebné je obrovská. Únik z tohoto začarovaného kruhu je velmi těžký. Domů se Indové ani nemohou vrátit, protože by to ve vlastní kultuře znamenalo selhání.

Únik z chudoby

Být služebnou či sluhou je pro mnoho žen a někdy i mužů z nižších sociálních vrstev indické společnosti jedinou cestou, jak uniknout naprosté chudobě. Práce sice není jednoduchá, ale i tak jsou za ni mnohdy rádi. Spokojenost s jejich prací záleží na náladě jejich „pánů“. Pokud nemají to štěstí a nepracují jen pro jednu rodinu, musí obcházet dům od domu a někdy i cestovat po celém městě.

Ve srovnání se svými zaměstnavateli nemají chudí sluhové moc příležitostí si najít jinou, lepší práci. Jsou to často ženy či muži, kteří se přistěhovali do měst z vesnice. Jsou členy nižších kast a mají buď minimální, nebo žádné vzdělání. Co hůře, nemají důležité sociální vazby uvnitř společnosti, které by jim zajistily dobrou práci. Mnoho takových lidí vidí, že vzdělání jejich nadřízeným zajistilo lepší budoucnost, proto se často snaží své děti posílat do školy. Sociální vazby jejich dětem ale stále chybí. Ani s vysokou školou není lehké uniknout ze slumu, utéct před chudobou. Původ, kasta a jméno, které určuje příslušnost k dané sociální skupině, to je velká překážka.

Všechna čísla časopisu Rozvojovka jsou ke stažení zde.


Ilustrační foto (CC BY-ND 2.0)

Olympiáda rozevírá sociální nůžky

Rio de Janeiro se chystá na Olympijské hry a tisíce zahraničních návštěvníků. Z modernizace města těží hlavně bohatí. Chudí přichází o domovy.

Foto: Jan Mrkvička

Zničené životní prostředí jako jedna z příčin migrace

Pokud slyšíme slovo bezpečnost, většinou přemýšlíme nejprve o ozbrojených konfliktech, šíření zbraní hromadného ničení, organizovaném zločinu a terorismu. Ale například šíření chorob jako HIV/AIDS dokazuje, že v dnešním světě

Ilustrační foto

Dvě třetiny obézních lidí dnes žijí v rozvojových zemích

Svět tloustne. V současné době trpí nadváhou či obezitou každý třetí člověk na světě. A dávno už se tento problém netýká jen zemí vyspělých.

Foto: Tomáš Kubeš, DR Kongo

Máme plán - Záchránit svět

Je to mnohem náročnější úkol než letět na Měsíc. Organizace spojených národů stanovila směr, který by nás měl do roku 2030 dovést k udržitelné planetě Zemi.

foto: Karel Vrána

Podívat se na chudobu

Turistickými atrakcemi jsou brazilské favely, africké i asijské slumy i domorodé kmeny. Převažuje byznys nad etikou?

foto: Filip Šebek

Nejlepší zprávy ze světa již podruhé také v Česku

Již zítra, 9. září, se české organizace podruhé připojí k úspěšné dánské informační kampani World´s Best News, která usiluje o zvyšování povědomí široké veřejnosti o pokroku v naplňování Cílů udržitelného rozvoje. Dobrovolníci

Filmový festival pro uprchlíky v poušti na Západní Sahaře

Západní Sahara je jednou z posledních světových kolonií. Po mnohaletých teritoriálních bojích je dnes okupována Marokem. V oáze uprostřed pouště na jihu Alžírska se každoročně koná festival podporující boj západosaharských uprchlíků

Tereza Hronová

Ukradené dětství

Asi 170 milionů dětí na celém světě pracuje, místo aby chodilo do školy. Tráví dětství na plantážích s bavlnou či kakaem, v cihelnách, textilních výrobnách nebo třeba tkají koberce.

Ira Gelb (CC BY-ND 2.0)

Proti novodobému otroctví pomůže hlavně boj s korupcí

Obchod s lidmi můžeme považovat za novou formu otroctví. I když ho zakazují mezinárodně uznávané dokumenty, ve velké míře se objevuje například v jihovýchodní Asii. Jedná se o rozsáhlou formu organizovaného zločinu, která přináší

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

Časopis Rozvojovka 2/2016

starší >

Akcevšechny akce >

01.10.2016
Happening Výstava na stromech (celá ČR)

Výstava na stromech NaZemi je celorepublikový happening, který se koná během Týdne důstojné

03.10.2016
Za udržitelný svět v ZOO Praha

V pondělí 3. října proběhne v ZOO hl. m. Prahy osvětová akce, v rámci projektu Udržitelná

04.10.2016
Oslava 70 let CARE: příběhy pomoci (Praha)

CARE si připomíná 70 let od svého založení. I vy jste součástí naší dlouhé historie, přijďte

04.10.2016
Gruzie, jak ji neznáte: 10 let úspěšných projektů ČVT (Praha)

Gruzie, jak ji neznáte: 10 let úspěšných projektů Člověka v tísni Krásné hory, rozmanitá

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2016 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM