Zapojte se
Loading


Jmění pro Inda, hodinová mzda pro Američana

Indie, ilustrační foto: L.Kudláček

21.06.2012
Ladislav Kudláček, časopis Rozvojovka 4/2011

Téma: Dětská práce, Gender, Lidská práva

Region: Asie

Být služkou či paní na úklid není v Indii jednoduché. Uklízet někomu každý den se mzdou 200 korun za měsíc je pro Evropana nepředstavitelné.

Aby mohla Lakšmí uživit své děti, posluhuje každý den až u sedmi rodin. Má štěstí, nepatří mezi tu nejnižší kastu posluhovaček a neumývá tak záchody. Obvyklá sazba u jedné rodiny za úklid toalet je jen 15 korun za měsíc.

Převážná většina středostavovských indických rodin využívá služebnou. I rodina, která má příjem okolo 10000 rupií (4000 korun) si ji může dovolit. Je to naprosto běžná záležitost, také otázka společenského statusu a přetrvávající pozůstatek kastovního systému. „Vyšší kasty nemohou dělat nečistou práci,“ upřesňuje Alek, příslušník kasty Bráhmanů. Zdaleka se nejedná jen o uklízení toalet. V indických středostavovských rodinách je zcela běžné, že jim dennodenně dochází uklízet několik žen na různé druhy práce. Pán či paní na mytí nádobí, na samotný úklid domu nebo někdo na praní prádla a vaření. Ti bohatší mají stálé sluhy nebo služebné, kteří se o dům a členy rodiny starají nepřetržitě.

Služebná v Indii, v zahraničí milovaný otrok

Sluhové ale nejsou další členové rodiny, tak jako to známe ze starých filmů. V Indii totiž každý ví, kam patří. „Časy se mění, děti oslovují své služebné jako tety, ale úkoly a celkové postavení zůstalo stejné,“ vysvětluje Alek a dodává: „V naší domácnosti každý ví, kde je jeho místo a povinnost.“ Lakšmí dříve pracovala jen pro jednu bohatou rodinu, ale ta se pak odstěhovala do Kanady. „Například jsem nemohla jíst to samé jídlo co oni, nanejvýš zbytky. Jíst ze stejných nádob jako ostatní není možné. Nemohla jsem se ani posadit na jejich křeslo, které jsem čistila. Musela jsem spát na zemi, nemohla jsem používat klimatizaci či toalety tak, jako to využívali mí zaměstnavatelé,“ popisuje svůj status žena. Přesto ji rodina před odjezdem nabídla, aby s nimi odcestovala do Kanady a pracovala tam pro ně. „Odmítla jsem, protože jsem nechtěla opustit svoji rodinu,“ vysvětluje své rozhodnutí Lakšmí. Pro mnoho žen je taková nabídka rodiny, pro kterou pracují, velmi prestižní. „Každý Ind touží mít práci v zahraničí. Mít někoho v cizině znamená prestiž pro rodinu v rámci komunity, v které žije,“ říká Alek. Stejné je to i pro ženy, které se živí posluhováním v bohatých rodinách. Budou žít v cizině, budou dostávat vyšší plat, který může zabezpečit jejich příbuzné. Je to pro ně životní šance.

Život v zahraničí ale často není tak růžový. Tito lidé končí často jako otroci. V dané zemi jsou naprosto odkázáni na rodinu, pro kterou pracují. Neumí cizí jazyk, nerozumí kultuře a stylu života na Západě. Hlavně ale nemají pracovní povolení. Zůstávají tak často skryti za zdmi domu, kde pracují. Jejich plat je sice vyšší než v Indii, ale rozhodně nedosahuje výše, na kterou by měli opravdu v dané zemi nárok. Doma pracují za 30 korun na den, v USA za 300 korun. Pro Inda nepředstavitelná částka, pro Američana hodinová mzda. Rodina si služebnou často na oko hýčká, ale prakticky ji vykořisťuje. Bohužel jsou i případy, kdy služebné podléhají psychickému či fyzickému teroru. Moc, kterou členové rodiny získají díky izolaci jejich sluhy či služebné je obrovská. Únik z tohoto začarovaného kruhu je velmi těžký. Domů se Indové ani nemohou vrátit, protože by to ve vlastní kultuře znamenalo selhání.

Únik z chudoby

Být služebnou či sluhou je pro mnoho žen a někdy i mužů z nižších sociálních vrstev indické společnosti jedinou cestou, jak uniknout naprosté chudobě. Práce sice není jednoduchá, ale i tak jsou za ni mnohdy rádi. Spokojenost s jejich prací záleží na náladě jejich „pánů“. Pokud nemají to štěstí a nepracují jen pro jednu rodinu, musí obcházet dům od domu a někdy i cestovat po celém městě.

Ve srovnání se svými zaměstnavateli nemají chudí sluhové moc příležitostí si najít jinou, lepší práci. Jsou to často ženy či muži, kteří se přistěhovali do měst z vesnice. Jsou členy nižších kast a mají buď minimální, nebo žádné vzdělání. Co hůře, nemají důležité sociální vazby uvnitř společnosti, které by jim zajistily dobrou práci. Mnoho takových lidí vidí, že vzdělání jejich nadřízeným zajistilo lepší budoucnost, proto se často snaží své děti posílat do školy. Sociální vazby jejich dětem ale stále chybí. Ani s vysokou školou není lehké uniknout ze slumu, utéct před chudobou. Původ, kasta a jméno, které určuje příslušnost k dané sociální skupině, to je velká překážka.

Všechna čísla časopisu Rozvojovka jsou ke stažení zde.


Foto: Člověk v tísni

Živě z Nepálu: Sny o lepším životě ženou chudé do náruče obchodníků s bílým masem

Na jedné straně je vidina chudého života v odlehlé vesnici v prostém domě s polem, které je třeba obdělávat. Na straně druhé celý svět, který nabízí spoustu možností. Mladí Nepálci volí druhou variantu a zapojují se do mohutného

foto: Tereza Hronová

Česko pomáhá pokorně, úsporně a šikovně

Na březích Zambezi, v údolích Kavkazu i ve stepích Mongolska - tam všude Češi zanechali stopy. A nejen jako turisté. Česká republika totiž vede řadu rozvojových projektů.

Zapadlé město v Gruzii oživuje milovník kavárny Slavia

Díky projektu šedesátiletého nadšence se daří prohlubovat vztah mladých ke svému rodišti. Pravidelně se setkávají u knih a kávy.

foto: Tereza Hronová

Vzdělané matky mají vzdělané dcery, říká Etiopanka

Sara Worku je ženou číslo jedna na etiopské misi Člověka v tísni. Než se stala manažerkou stohlavého týmu, zabývala se prevencí obchodu s dětmi. Klíčem ke společenským změnám k lepšímu je podle ní posílení role žen. „Ženy

Alan Farhadi (CC BY 2.0)

Nová tvář banánového byznysu

Obchod s nejoblíbenějším tropickým ovocem se v posledních dvaceti letech výrazně proměnil. Jak funguje „banánový byznys“?

Flickr.com, Johan Bichel Lindegaard

Indická epidemie sebevražd

Indie patří k zemím s největším počtem sebevražd žen. Stane se tu zhruba 30 % sebevražedných úmrtí na světě. V roce 2013 si život vzalo více než čtvrt milionů Indů. To je pětkrát více než celkový počet úmrtí v důsledku válek

foto: Marek Hudema

V nelegálních dolech v Mongolsku těží uhlí nindžové. A umírají při tom

V nelegálních dolech nedaleko hlavního města Mongolska pracuje víc než sto tisíc vesničanů. Doly neodpovídají bezpečnostním normám a pracovníci tu mnohdy pracují i nonstop. Úřady jsou podplacené, takže s tím nic nedělají. Každoročně

foto: autor

Pune – epicentrum indického rozvoje

Pune patří mezi několik nejrychleji rozvíjejících se indických měst s mnoha pracovními příležitostmi. Svým obyvatelům nabízí mnohé služby, které v jiných částech země zdaleka nemusí být samozřejmostí. Benefity jsou ale každému

sandeepachetan.com travel photography (CC BY-NC-ND 2.0)

Mění se klima a Indie se mění s ním

Vědci dokázali, že využíváním fosilních paliv nebo zemědělskou produkcí změnu klimatu urychlujeme. Důkazem je dnešní Indie, která se potýká s vyššími teplotami, změnami srážkových úhrnů, úbytkem podzemní vody nebo pobřežními

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2016

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM