Zapojte se
Loading


Epidemie malárie v Kongu: Za pacienty na motorce, lodí nebo pěšky

Diagnostika, foto: © Gijs Van Gassen, Lékaři bez hranic

15.06.2012
D. Brinzanik/Lékaři bez hranic, Právo,25.5.12

Téma: Zdraví

Region: Afrika

Rozsáhlá epidemie malárie aktuálně ohrožuje tři oblasti Demokratické republiky Kongo. Lékaři bez hranic ošetřili už 17 tisíc nemocných. Nejčastějšími oběťmi této tropické choroby jsou malé děti.

Malárie, kterou přenáší samičky komárů rodu Anopheles, je nejčastější příčinou úmrtí v africkém Kongu. Ročně ji jen v této zemi nepřežije 180 tisíc dětí do 5 let. Podobně nebezpečná je i pro těhotné ženy. V provinciích Maniema, Equateur a Orientale se v posledních měsících situace zhoršuje. Příčiny nečekané a prudké epidemie malárie nejsou zatím příliš jasné, následky však ano – desetitisíce nemocných a ohrožených zdravotními komplikacemi, které mnozí nepřežijí. 

Místní zdravotnický systém není schopný na krizi reagovat. Chybí odborníci i léky. I proto tu pomáhají Lékaři bez hranic, a to převážně ve vzdálených oblastech dostupných jen obtížně. „Do vesnic, ve kterých pracujeme, většinou nevede silnice,“ vysvětluje Carole Coeur z Lékařů bez hranic, která koordinuje pomoc v malárií zasažených oblastech. Lékaři sem cestují na motorkách, kánoemi nebo pěšky. To ale zdaleka nestačí. Humanitární pracovníci se nemohou dostat ke každému i přesto, že pro Lékaře bez hranic patří jejich konžské zdravotnické projekty mezi největší na světě. Stojí miliony eur, ročně do nich jezdí stovky mezinárodních dobrovolníků a zaměstnávají tisíce místních obyvatel.

Ročně malárií onemocní kolem 250 milionů lidí na celém světě. U osmi milionů z nich se kvůli nedostupnosti kvalitní léčby vyvine těžká forma této tropické choroby. Na její následky zemře milion lidí. Malárie ohrožuje polovinu světové populace, ale 90 procent všech obětí nemoci žije v Africe, 85 procent z nich jsou děti mladší 5 let. „Abychom zamezili šíření nákazy, nestačí pouze preventivní přístup, jako je rozdávání moskytiér,“ říká specialista na malárii Jorgen Stassijn, který s Lékaři bez hranic pracuje v konžské provincii Equateur. Je potřeba také správná diagnostika a včasná léčba účinnými léky.

Pomalé pokroky v léčbě

Malárie patří mezi největší a zároveň nejdražší světové zabijáky. Její léčba stojí africké země miliardy dolarů ročně. Až donedávna se používala a na mnoha místech dosud používá zastaralá léčba na bázi chininu. Na vině je dlouhá léta opomíjený výzkum a vývoj nových léků, stejně jako relativně vysoká cena těch několika málo nových. Mnohé studie už dříve prokázaly, že starší léčiva přestávají být účinná, protože malarická infekce vůči nim získala odolnost. Chininem léčil své pacienty v Africe už Albert Schweitzer ve 20. letech minulého století.

V roce 2001 doporučila Světová zdravotnická organizace používat při léčbě namísto chininu nová léčiva na bázi artemisininu (ACT). Nově doporučované léky jsou ale dlouhodobě výrazně dražší a mnoho chudých pacientů na ně nedosáhne. Musí se tak i nadále spokojit s léčbou méně účinnými preparáty.

I proto odborníci zahájili mezinárodní experiment, který měl ověřit možnost rozšíření nových léčiv a výrazně snížit jejich cenu. Program se týkal osmi afrických zemí a spočíval v dotování léků prodávaných v soukromých lékárnách a obchodech s cílem zlevnit léky, zpřístupnit je tak většímu počtu pacientů a současně je snadno a okamžitě prostřednictvím soukromých obchodníků rozšířit i do těch nejzapadlejších končin. Experimentální systém prodeje nových léků ale očekávání zatím nesplnil.

Cena ACT léků se v dotčených oblastech skutečně výrazně snížila. O dotované léky se pochopitelně rapidně zvýšil zájem a v některých zemích dokonce převýšil skutečnou potřebu. Kvůli hrozbě nedostatku základních surovin pro výrobu léků se však tyto látky posléze třikrát zdražily. A cena léčivého preparátu tak logicky opět vzrostla. Navíc se ukázalo, že snazší dostupnost léků mimo zdravotnickou síť vede často k jejich zbytečnému a nesprávnému užívání. A to může vést k poškození zdraví pacientů a také k tomu, že nemoc si opět vyvine odolnost.

Rozšířit medikamenty i do nejchudších oblastí v rozvojových zemích tedy možné je, dostatečné a dlouhodobě udržitelné řešení se ale zatím nenabízí. Stále tu chybí lékařský dohled. Stejně tak nelze spoléhat na financování dotačního programu. Miliony dospělých i dětských pacientů tak i nadále nebudou mít přístup k existujícím účinnějším lékům proti malárii. A mnozí z nich budou zbytečně umírat, a to nejen v epidemií zasaženém Kongu.

Článek vyšel v příloze Zdraví v deníku Právo dne 25.5.2012. Pokud chcete přílohu zaslat poštou, stačí si o ni napsat na tereza.hronova@clovekvtisni.cz,


Foto: Člověk v tísni

Živě z Nepálu: Sny o lepším životě ženou chudé do náruče obchodníků s bílým masem

Na jedné straně je vidina chudého života v odlehlé vesnici v prostém domě s polem, které je třeba obdělávat. Na straně druhé celý svět, který nabízí spoustu možností. Mladí Nepálci volí druhou variantu a zapojují se do mohutného

foto: Tereza Hronová

Česko pomáhá pokorně, úsporně a šikovně

Na březích Zambezi, v údolích Kavkazu i ve stepích Mongolska - tam všude Češi zanechali stopy. A nejen jako turisté. Česká republika totiž vede řadu rozvojových projektů.

Zapadlé město v Gruzii oživuje milovník kavárny Slavia

Díky projektu šedesátiletého nadšence se daří prohlubovat vztah mladých ke svému rodišti. Pravidelně se setkávají u knih a kávy.

foto: Tereza Hronová

Vzdělané matky mají vzdělané dcery, říká Etiopanka

Sara Worku je ženou číslo jedna na etiopské misi Člověka v tísni. Než se stala manažerkou stohlavého týmu, zabývala se prevencí obchodu s dětmi. Klíčem ke společenským změnám k lepšímu je podle ní posílení role žen. „Ženy

Alan Farhadi (CC BY 2.0)

Nová tvář banánového byznysu

Obchod s nejoblíbenějším tropickým ovocem se v posledních dvaceti letech výrazně proměnil. Jak funguje „banánový byznys“?

Flickr.com, Johan Bichel Lindegaard

Indická epidemie sebevražd

Indie patří k zemím s největším počtem sebevražd žen. Stane se tu zhruba 30 % sebevražedných úmrtí na světě. V roce 2013 si život vzalo více než čtvrt milionů Indů. To je pětkrát více než celkový počet úmrtí v důsledku válek

foto: Marek Hudema

V nelegálních dolech v Mongolsku těží uhlí nindžové. A umírají při tom

V nelegálních dolech nedaleko hlavního města Mongolska pracuje víc než sto tisíc vesničanů. Doly neodpovídají bezpečnostním normám a pracovníci tu mnohdy pracují i nonstop. Úřady jsou podplacené, takže s tím nic nedělají. Každoročně

foto: autor

Pune – epicentrum indického rozvoje

Pune patří mezi několik nejrychleji rozvíjejících se indických měst s mnoha pracovními příležitostmi. Svým obyvatelům nabízí mnohé služby, které v jiných částech země zdaleka nemusí být samozřejmostí. Benefity jsou ale každému

sandeepachetan.com travel photography (CC BY-NC-ND 2.0)

Mění se klima a Indie se mění s ním

Vědci dokázali, že využíváním fosilních paliv nebo zemědělskou produkcí změnu klimatu urychlujeme. Důkazem je dnešní Indie, která se potýká s vyššími teplotami, změnami srážkových úhrnů, úbytkem podzemní vody nebo pobřežními

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2016

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM