Loading


Epidemie malárie v Kongu: Za pacienty na motorce, lodí nebo pěšky

Diagnostika, foto: © Gijs Van Gassen, Lékaři bez hranic

D. Brinzanik/Lékaři bez hranic, Právo,25.5.12 | 15.06.2012

Téma: Zdraví

Region: Afrika

Rozsáhlá epidemie malárie aktuálně ohrožuje tři oblasti Demokratické republiky Kongo. Lékaři bez hranic ošetřili už 17 tisíc nemocných. Nejčastějšími oběťmi této tropické choroby jsou malé děti.

Malárie, kterou přenáší samičky komárů rodu Anopheles, je nejčastější příčinou úmrtí v africkém Kongu. Ročně ji jen v této zemi nepřežije 180 tisíc dětí do 5 let. Podobně nebezpečná je i pro těhotné ženy. V provinciích Maniema, Equateur a Orientale se v posledních měsících situace zhoršuje. Příčiny nečekané a prudké epidemie malárie nejsou zatím příliš jasné, následky však ano – desetitisíce nemocných a ohrožených zdravotními komplikacemi, které mnozí nepřežijí. 

Místní zdravotnický systém není schopný na krizi reagovat. Chybí odborníci i léky. I proto tu pomáhají Lékaři bez hranic, a to převážně ve vzdálených oblastech dostupných jen obtížně. „Do vesnic, ve kterých pracujeme, většinou nevede silnice,“ vysvětluje Carole Coeur z Lékařů bez hranic, která koordinuje pomoc v malárií zasažených oblastech. Lékaři sem cestují na motorkách, kánoemi nebo pěšky. To ale zdaleka nestačí. Humanitární pracovníci se nemohou dostat ke každému i přesto, že pro Lékaře bez hranic patří jejich konžské zdravotnické projekty mezi největší na světě. Stojí miliony eur, ročně do nich jezdí stovky mezinárodních dobrovolníků a zaměstnávají tisíce místních obyvatel.

Ročně malárií onemocní kolem 250 milionů lidí na celém světě. U osmi milionů z nich se kvůli nedostupnosti kvalitní léčby vyvine těžká forma této tropické choroby. Na její následky zemře milion lidí. Malárie ohrožuje polovinu světové populace, ale 90 procent všech obětí nemoci žije v Africe, 85 procent z nich jsou děti mladší 5 let. „Abychom zamezili šíření nákazy, nestačí pouze preventivní přístup, jako je rozdávání moskytiér,“ říká specialista na malárii Jorgen Stassijn, který s Lékaři bez hranic pracuje v konžské provincii Equateur. Je potřeba také správná diagnostika a včasná léčba účinnými léky.

Pomalé pokroky v léčbě

Malárie patří mezi největší a zároveň nejdražší světové zabijáky. Její léčba stojí africké země miliardy dolarů ročně. Až donedávna se používala a na mnoha místech dosud používá zastaralá léčba na bázi chininu. Na vině je dlouhá léta opomíjený výzkum a vývoj nových léků, stejně jako relativně vysoká cena těch několika málo nových. Mnohé studie už dříve prokázaly, že starší léčiva přestávají být účinná, protože malarická infekce vůči nim získala odolnost. Chininem léčil své pacienty v Africe už Albert Schweitzer ve 20. letech minulého století.

V roce 2001 doporučila Světová zdravotnická organizace používat při léčbě namísto chininu nová léčiva na bázi artemisininu (ACT). Nově doporučované léky jsou ale dlouhodobě výrazně dražší a mnoho chudých pacientů na ně nedosáhne. Musí se tak i nadále spokojit s léčbou méně účinnými preparáty.

I proto odborníci zahájili mezinárodní experiment, který měl ověřit možnost rozšíření nových léčiv a výrazně snížit jejich cenu. Program se týkal osmi afrických zemí a spočíval v dotování léků prodávaných v soukromých lékárnách a obchodech s cílem zlevnit léky, zpřístupnit je tak většímu počtu pacientů a současně je snadno a okamžitě prostřednictvím soukromých obchodníků rozšířit i do těch nejzapadlejších končin. Experimentální systém prodeje nových léků ale očekávání zatím nesplnil.

Cena ACT léků se v dotčených oblastech skutečně výrazně snížila. O dotované léky se pochopitelně rapidně zvýšil zájem a v některých zemích dokonce převýšil skutečnou potřebu. Kvůli hrozbě nedostatku základních surovin pro výrobu léků se však tyto látky posléze třikrát zdražily. A cena léčivého preparátu tak logicky opět vzrostla. Navíc se ukázalo, že snazší dostupnost léků mimo zdravotnickou síť vede často k jejich zbytečnému a nesprávnému užívání. A to může vést k poškození zdraví pacientů a také k tomu, že nemoc si opět vyvine odolnost.

Rozšířit medikamenty i do nejchudších oblastí v rozvojových zemích tedy možné je, dostatečné a dlouhodobě udržitelné řešení se ale zatím nenabízí. Stále tu chybí lékařský dohled. Stejně tak nelze spoléhat na financování dotačního programu. Miliony dospělých i dětských pacientů tak i nadále nebudou mít přístup k existujícím účinnějším lékům proti malárii. A mnozí z nich budou zbytečně umírat, a to nejen v epidemií zasaženém Kongu.

Článek vyšel v příloze Zdraví v deníku Právo dne 25.5.2012. Pokud chcete přílohu zaslat poštou, stačí si o ni napsat na tereza.hronova@clovekvtisni.cz,


Foto: Bruno De Cock, MSF

Proč chudí nemají léky a očkování?

Třetina obyvatel světa dnes nemá přístup k základním lékům, v nejchudších oblastech Afriky a Asie dokonce polovina.

foto: Karel Vrána

Od prodeje zeleniny k veřejným sprchám

Polovina obyvatel etiopské Addis Abeby žije pod hranicí chudoby. Samoživitelkám pomáhají svépomocné skupiny. Zakládají malé podniky.

Tax Justice Network

Daňové úniky nejvíc škodí chudým zemím

Do chudých zemí posílají v rámci rozvojové spolupráce vyspělé země méně peněz, než odsud nezákonně odchází do daňových rájů.

Čína se po třiceti letech rozhodla, že si doma uklidí

Po letech, kdy se Čína hnala za ekonomickým růstem a všechno ostatní šlo stranou, s hrůzou zjistila, že sice bohatne, ale také se dusí a topí v jedovatém odpadu. To donutilo vedení objevit nové slůvko – ekologie.

foto: Tereza Hronová

Bicykl slouží v Jižním Súdánu místo náklaďáku. Pro majitele má cenu zlata

Obyčejné jízdní kolo může mít cenu zlata. V Jižním Súdánu slouží nejen k přepravě osob, ale i zboží. V jedné z nejmladších zemí světa je benzin doslova vzácností a k tomu ještě velmi drahou.

V Jižním Súdánu je gramotná polovina lidí. Dívky ze školy odchází ve 13, aby se vdaly

Vzdělanost na africkém kontinentu je velmi nízká. Jižní Súdán, tedy země, která vznikla před čtyřmi lety, se řadí k těm s vůbec nejnižší gramotností. Nejhůře jsou na tom ženy a dívky. Musí se starat o domácnost nebo „slouží"

foto: Tereza Hronová

Živá voda Kyrgyzstánu

Z vodních zásob řeky Naryn žijí ve Střední Asii miliony lidí. Nejvíce je její proud slyšet v Kyrgyzstánu, kde se plní řekami z tajících ledovců v pohoří Ťan-šan. „Voda je naše bohatství,“ říká Ahmed z města Arslanbob na

foto: autorka

Syřané: Do Evropy nechceme

Do syrského Kobani, které Kurdové osvobodili od Islámského státu, se vrátilo už asi 30 000 lidí. Žijí tu, i když se město podobá Drážďanům po druhé světové válce.

foto: Iva Zímová

Komentář: Ne vždy vyspělé státy pomáhají tam, kde je to nejvíc potřeba

O tragédiích s uprchlíky ve Středozemním moři se málokdy hovoří v širších geopolitických konturách. Často pochází z nejméně rozvinutých a tzv. křehkých států. V nich žije přibližně 1,4 miliardy lidí a asi třetina těch nejchudších

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 4/2015

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz