Zapojte se
Loading


Epidemie malárie v Kongu: Za pacienty na motorce, lodí nebo pěšky

Diagnostika, foto: © Gijs Van Gassen, Lékaři bez hranic

15.06.2012
D. Brinzanik/Lékaři bez hranic, Právo,25.5.12

Téma: Zdraví

Region: Afrika

Rozsáhlá epidemie malárie aktuálně ohrožuje tři oblasti Demokratické republiky Kongo. Lékaři bez hranic ošetřili už 17 tisíc nemocných. Nejčastějšími oběťmi této tropické choroby jsou malé děti.

Malárie, kterou přenáší samičky komárů rodu Anopheles, je nejčastější příčinou úmrtí v africkém Kongu. Ročně ji jen v této zemi nepřežije 180 tisíc dětí do 5 let. Podobně nebezpečná je i pro těhotné ženy. V provinciích Maniema, Equateur a Orientale se v posledních měsících situace zhoršuje. Příčiny nečekané a prudké epidemie malárie nejsou zatím příliš jasné, následky však ano – desetitisíce nemocných a ohrožených zdravotními komplikacemi, které mnozí nepřežijí. 

Místní zdravotnický systém není schopný na krizi reagovat. Chybí odborníci i léky. I proto tu pomáhají Lékaři bez hranic, a to převážně ve vzdálených oblastech dostupných jen obtížně. „Do vesnic, ve kterých pracujeme, většinou nevede silnice,“ vysvětluje Carole Coeur z Lékařů bez hranic, která koordinuje pomoc v malárií zasažených oblastech. Lékaři sem cestují na motorkách, kánoemi nebo pěšky. To ale zdaleka nestačí. Humanitární pracovníci se nemohou dostat ke každému i přesto, že pro Lékaře bez hranic patří jejich konžské zdravotnické projekty mezi největší na světě. Stojí miliony eur, ročně do nich jezdí stovky mezinárodních dobrovolníků a zaměstnávají tisíce místních obyvatel.

Ročně malárií onemocní kolem 250 milionů lidí na celém světě. U osmi milionů z nich se kvůli nedostupnosti kvalitní léčby vyvine těžká forma této tropické choroby. Na její následky zemře milion lidí. Malárie ohrožuje polovinu světové populace, ale 90 procent všech obětí nemoci žije v Africe, 85 procent z nich jsou děti mladší 5 let. „Abychom zamezili šíření nákazy, nestačí pouze preventivní přístup, jako je rozdávání moskytiér,“ říká specialista na malárii Jorgen Stassijn, který s Lékaři bez hranic pracuje v konžské provincii Equateur. Je potřeba také správná diagnostika a včasná léčba účinnými léky.

Pomalé pokroky v léčbě

Malárie patří mezi největší a zároveň nejdražší světové zabijáky. Její léčba stojí africké země miliardy dolarů ročně. Až donedávna se používala a na mnoha místech dosud používá zastaralá léčba na bázi chininu. Na vině je dlouhá léta opomíjený výzkum a vývoj nových léků, stejně jako relativně vysoká cena těch několika málo nových. Mnohé studie už dříve prokázaly, že starší léčiva přestávají být účinná, protože malarická infekce vůči nim získala odolnost. Chininem léčil své pacienty v Africe už Albert Schweitzer ve 20. letech minulého století.

V roce 2001 doporučila Světová zdravotnická organizace používat při léčbě namísto chininu nová léčiva na bázi artemisininu (ACT). Nově doporučované léky jsou ale dlouhodobě výrazně dražší a mnoho chudých pacientů na ně nedosáhne. Musí se tak i nadále spokojit s léčbou méně účinnými preparáty.

I proto odborníci zahájili mezinárodní experiment, který měl ověřit možnost rozšíření nových léčiv a výrazně snížit jejich cenu. Program se týkal osmi afrických zemí a spočíval v dotování léků prodávaných v soukromých lékárnách a obchodech s cílem zlevnit léky, zpřístupnit je tak většímu počtu pacientů a současně je snadno a okamžitě prostřednictvím soukromých obchodníků rozšířit i do těch nejzapadlejších končin. Experimentální systém prodeje nových léků ale očekávání zatím nesplnil.

Cena ACT léků se v dotčených oblastech skutečně výrazně snížila. O dotované léky se pochopitelně rapidně zvýšil zájem a v některých zemích dokonce převýšil skutečnou potřebu. Kvůli hrozbě nedostatku základních surovin pro výrobu léků se však tyto látky posléze třikrát zdražily. A cena léčivého preparátu tak logicky opět vzrostla. Navíc se ukázalo, že snazší dostupnost léků mimo zdravotnickou síť vede často k jejich zbytečnému a nesprávnému užívání. A to může vést k poškození zdraví pacientů a také k tomu, že nemoc si opět vyvine odolnost.

Rozšířit medikamenty i do nejchudších oblastí v rozvojových zemích tedy možné je, dostatečné a dlouhodobě udržitelné řešení se ale zatím nenabízí. Stále tu chybí lékařský dohled. Stejně tak nelze spoléhat na financování dotačního programu. Miliony dospělých i dětských pacientů tak i nadále nebudou mít přístup k existujícím účinnějším lékům proti malárii. A mnozí z nich budou zbytečně umírat, a to nejen v epidemií zasaženém Kongu.

Článek vyšel v příloze Zdraví v deníku Právo dne 25.5.2012. Pokud chcete přílohu zaslat poštou, stačí si o ni napsat na tereza.hronova@clovekvtisni.cz,


200 milionů obětí klimatických změn opustí v roce 2050 své domovy

Environmentální uprchlíci jsou lidé, kteří pod vzrůstajícím tlakem klimatických změn opouští dočasně, ale i trvale své domovy. Tito lidé se snaží najít nový a vhodný prostor pro život, což však může vyvolávat střety mezi

Správa vodních zdrojů v Etiopii pomocí internetové aplikace a SMS

Mobily byste na vesnicích v chudé Etiopii možná nečekali. Jenže dnes vlastní telefon skoro každý. Lidé je mimo jiné využívají, když přestane fungovat studna s životadárnou tekutinou.

foto: Tereza Hronová

Lidstvo sní jen asi polovinu vypěstovaných potravin

Podle odhadů odborníků z National Geographic vzroste světová populace do roku 2050 o 35 % na asi 9,5 miliardy obyvatel. Abychom byli schopni se uživit, musí vzrůst produkce potravin o celých 100 %. Jak je to možné a je takový nárůst vůbec

Český akademik zakládal univerzitu v tropech

V oblasti silně zasažené válkou – na hranici Burundi, Konga a Rwandy – vznikla díky podpoře českých akademiků univerzita. „Snažíme se učit to, co je užitečné pro danou oblast,“ říká její první rektor, Marek Hrubec z Akademie

Foto: ©Sharon Radisch for Photographers Without Borders

Řešení potíží s hygienou v Kambodži? „Secondhandové“ mýdlo

Projekt mladého Američana využívá zbytků mýdel z turistických hotelů. Udělá z nich nová a potom je distribuuje na venkov, kde je i tak obyčejná a důležitá věc nedosažitelným luxusem.

Carlos Pe?alba, Flickr, (CC BY-NC-ND 2.0)

Ze slumu za volant taxíku

Dívky a ženy z vyloučených oblastí v indickém Dillí nemají mnoho možností, jak své postavení ve společnosti zlepšit. Nyní mohou díky tamní vládě svůj potenciál využít - jako řidičky taxíků.

Výzkum: evropské obuvnické značky šijí v Indonésii, pracovní podmínky tam neřeší

Indonésie je čtvrtým největším výrobcem obuvi na světě po Číně, Indii a Vietnamu. V roce 2015 se v této zemi vyrobila jedna miliarda párů bot. Dělníci a dělnice je zde vyrábí za extrémně nízké mzdy a jsou nuceni k dlouhým přesčasům.

foto: Jeden svět

Filmové tipy z festivalu Jeden svět

Blíží se festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Nabízí 121 dokumentů, ty publikum zavedou do 70 zemí. Po skončení pražské části festival jede do 32 měst. Vybrali jsme pro vás filmy s rozvojovou tematikou, které

foto: Tereza Hronová

Češi naučili Jihosúdánce, jak skladovat ryby. I přes úmorné horko a bez lednic

Jihosúdánští rybáři se potýkají s hady, krokodýly i nedostatkem sítí. Díky evropskému humanitárnímu projektu se ale naučili, jak úlovky správně skladovat.

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2016

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM