Zapojte se
Loading


Epidemie malárie v Kongu: Za pacienty na motorce, lodí nebo pěšky

Diagnostika, foto: © Gijs Van Gassen, Lékaři bez hranic

15.06.2012
D. Brinzanik/Lékaři bez hranic, Právo,25.5.12

Téma: Zdraví

Region: Afrika

Rozsáhlá epidemie malárie aktuálně ohrožuje tři oblasti Demokratické republiky Kongo. Lékaři bez hranic ošetřili už 17 tisíc nemocných. Nejčastějšími oběťmi této tropické choroby jsou malé děti.

Malárie, kterou přenáší samičky komárů rodu Anopheles, je nejčastější příčinou úmrtí v africkém Kongu. Ročně ji jen v této zemi nepřežije 180 tisíc dětí do 5 let. Podobně nebezpečná je i pro těhotné ženy. V provinciích Maniema, Equateur a Orientale se v posledních měsících situace zhoršuje. Příčiny nečekané a prudké epidemie malárie nejsou zatím příliš jasné, následky však ano – desetitisíce nemocných a ohrožených zdravotními komplikacemi, které mnozí nepřežijí. 

Místní zdravotnický systém není schopný na krizi reagovat. Chybí odborníci i léky. I proto tu pomáhají Lékaři bez hranic, a to převážně ve vzdálených oblastech dostupných jen obtížně. „Do vesnic, ve kterých pracujeme, většinou nevede silnice,“ vysvětluje Carole Coeur z Lékařů bez hranic, která koordinuje pomoc v malárií zasažených oblastech. Lékaři sem cestují na motorkách, kánoemi nebo pěšky. To ale zdaleka nestačí. Humanitární pracovníci se nemohou dostat ke každému i přesto, že pro Lékaře bez hranic patří jejich konžské zdravotnické projekty mezi největší na světě. Stojí miliony eur, ročně do nich jezdí stovky mezinárodních dobrovolníků a zaměstnávají tisíce místních obyvatel.

Ročně malárií onemocní kolem 250 milionů lidí na celém světě. U osmi milionů z nich se kvůli nedostupnosti kvalitní léčby vyvine těžká forma této tropické choroby. Na její následky zemře milion lidí. Malárie ohrožuje polovinu světové populace, ale 90 procent všech obětí nemoci žije v Africe, 85 procent z nich jsou děti mladší 5 let. „Abychom zamezili šíření nákazy, nestačí pouze preventivní přístup, jako je rozdávání moskytiér,“ říká specialista na malárii Jorgen Stassijn, který s Lékaři bez hranic pracuje v konžské provincii Equateur. Je potřeba také správná diagnostika a včasná léčba účinnými léky.

Pomalé pokroky v léčbě

Malárie patří mezi největší a zároveň nejdražší světové zabijáky. Její léčba stojí africké země miliardy dolarů ročně. Až donedávna se používala a na mnoha místech dosud používá zastaralá léčba na bázi chininu. Na vině je dlouhá léta opomíjený výzkum a vývoj nových léků, stejně jako relativně vysoká cena těch několika málo nových. Mnohé studie už dříve prokázaly, že starší léčiva přestávají být účinná, protože malarická infekce vůči nim získala odolnost. Chininem léčil své pacienty v Africe už Albert Schweitzer ve 20. letech minulého století.

V roce 2001 doporučila Světová zdravotnická organizace používat při léčbě namísto chininu nová léčiva na bázi artemisininu (ACT). Nově doporučované léky jsou ale dlouhodobě výrazně dražší a mnoho chudých pacientů na ně nedosáhne. Musí se tak i nadále spokojit s léčbou méně účinnými preparáty.

I proto odborníci zahájili mezinárodní experiment, který měl ověřit možnost rozšíření nových léčiv a výrazně snížit jejich cenu. Program se týkal osmi afrických zemí a spočíval v dotování léků prodávaných v soukromých lékárnách a obchodech s cílem zlevnit léky, zpřístupnit je tak většímu počtu pacientů a současně je snadno a okamžitě prostřednictvím soukromých obchodníků rozšířit i do těch nejzapadlejších končin. Experimentální systém prodeje nových léků ale očekávání zatím nesplnil.

Cena ACT léků se v dotčených oblastech skutečně výrazně snížila. O dotované léky se pochopitelně rapidně zvýšil zájem a v některých zemích dokonce převýšil skutečnou potřebu. Kvůli hrozbě nedostatku základních surovin pro výrobu léků se však tyto látky posléze třikrát zdražily. A cena léčivého preparátu tak logicky opět vzrostla. Navíc se ukázalo, že snazší dostupnost léků mimo zdravotnickou síť vede často k jejich zbytečnému a nesprávnému užívání. A to může vést k poškození zdraví pacientů a také k tomu, že nemoc si opět vyvine odolnost.

Rozšířit medikamenty i do nejchudších oblastí v rozvojových zemích tedy možné je, dostatečné a dlouhodobě udržitelné řešení se ale zatím nenabízí. Stále tu chybí lékařský dohled. Stejně tak nelze spoléhat na financování dotačního programu. Miliony dospělých i dětských pacientů tak i nadále nebudou mít přístup k existujícím účinnějším lékům proti malárii. A mnozí z nich budou zbytečně umírat, a to nejen v epidemií zasaženém Kongu.

Článek vyšel v příloze Zdraví v deníku Právo dne 25.5.2012. Pokud chcete přílohu zaslat poštou, stačí si o ni napsat na tereza.hronova@clovekvtisni.cz,


foto: Tereza Hronová

Jak Rwanda dosáhla výrazného úspěchu v oblasti veřejného zdraví?

Rwanda patří mezi nejchudší země světa, je závislá na rozvojové pomoci a přes dvacet let se snaží vzpamatovat z jedné z nejkrutějších genocid 20. století. Země se však rozvíjí v ekonomické i sociální oblasti a představuje model

https://www.panoramio.com/photo/88215633

Ženská otázka v Keni zatím čeká na odpovědi

Práva žen stála a stojí v mnoha afrických zemích mimo společenské debaty. Prevencí sexuálního zneužívání a vzděláváním se ale zabývají neziskové organizace. V Keni například vznikl první azylový dům pro zneužívané ženy

foto: Tereza Hronová

Crowdsourcing v mapování snižuje dopady katastrof

Nástroje, které napomáhají čelit katastrofám, a také se vyrovnat s jejími následky co možná nejefektivněji, již existují. Přesto se humanitární organizace často potýkají s nedostatkem informací o postižené oblasti. Ptají se, kolik

foto: Tereza Hronová

Svěřenský fond EU pro Afriku: zpráva evropské sítě CONCORD hodnotí jeho přínosy a slabiny v oblasti prevence neregulérní migrace a rozvojových potřeb

Evropská konfederace humanitárních a rozvojových nevládních organizací CONCORD zveřejnila zprávu hodnotící implementaci Svěřenského fondu pro Afriku (EUTF) - nového finančního nástroje EU, jenž by měl přispět ke stabilitě a řešení

foto: Regis Defurnaux

Mongolské léto na konci světa

V mongolských stepích, daleko od měst, se odehrává pravděpodobně největší boj člověka s přírodou v moderní historii země. Vlivem klimatických změn si pastevci musí poradit s drastickými změnami počasí a úbytkem vody. Dokumentarista

foto: Karolína Šklebená

Proč chudí v Africe dávají uplatky více než bohatí?

Máte nemocné dítě, potřebujete řidičák, nebo vás okradli a očekáváte pomoc a spolupráci od policie? Pokud jste se narodili v Libérii, Kamerunu, nebo v Sierře Leone, bez uplácení státních úředníků se v těchto situacích z velké

foto: Tereza Hronová

Některé léky neléčí. Panělané přípravky zabíjí statisíce lidí

Ať už je to falešný paralen nebo léky proti malárii, tyto padělané přípravky zabíjejí stovky tisíc lidí. Padělatelé z Číny a Indie vyrábí tabletky z křídy, prachu a špinavé vody a posílají je do celého světa. Chudoba, korupce

Foto: Jiří Pasz

Uprchlíci představují pro Libanon zátěž i příležitost pro byznys

Libanon je zemí s největším počtem uprchlíku na světě na počet obyvatel. Jejich postavení způsobuje, že je mnozí Libanonci vykořisťují.

Foto: Tereza Hronová

Rozhovor: Místo léků dostanou kyselinu sírovou

Monika Nová z Karlovy univerzity zkoumala, proč obyvatelé venkova v Malawi a Ugandě chodí raději k šamanům a tradičním léčitelům než do klinik „západního typu“. Tohle téma ji zajímá také proto, že je spoluzakladatelkou venkovského

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 4/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2018 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM