Loading


Stavění po Skypu

Jak se v Angole prosazovala česká architektura

Karolína Vránková, Respekt, 30.4.2012 | 07.06.2012

Téma: Rozvojová spolupráce ČR

Region: Afrika

Suchá červená hlína, trnité stromy, sem tam dům s plechovou střechou. Prostě Afrika. „Tady, tady je naše parcela,“ ukazuje architektka Pavlína Macháčková. Sedí přitom v pražském ateliéru a Afrikou se prochází na leteckém snímku v programu Google Earth.

Na „jejich“ parcele, o které je řeč, osobně nikdy nebyla, tak jako ve městě Catabola. Přesto tam teď stojí zemědělské učiliště, které navrhly s kolegyní Klárou Makovcovou. Není to nic zanedbatelného, ale největší stavba v okolí. Je tu dílna a stroje na zpracování rýže nebo ovoce, malý internát, učebny, přístřešky pro posezení v období dešťů. Už půl roku tam dochází mládež z okolí a učí se, jak v téhle končině farmařit.

Google Earth hrál při projektování na protější polokouli dost významnou roli. Další důležitou pomůckou byl Skype, přes který architektky udělovaly instrukce. Školu totiž jeli v rámci rozvojového projektu České zemědělské univerzity stavět lidé, kteří byli sice odborníky na tropické zemědělství, se stavěním však neměli nejmenší zkušenosti. Muselo se tedy hodně improvizovat a všechny problémy se řešily chatováním na Skypu. Už to, že škola v Catabole stojí, je tedy vlastně úspěch. A drobných úspěchů je v tomhle příběhu víc.

Nejsem stavař!!!

Pro začínající architekty není lehké najít zakázky, takže zpravidla zkoušejí leccos. Kamarádky Pavlína Macháčková a Klára Makovcová si po škole založily ateliér MMM architekti a také čekaly na příležitost. Když jim známý ze zemědělské univerzity Hynek Ciboch nabídl, ať navrhnou školu do Angoly, nepřipadalo jim to moc reálné, ale braly to. Bylo ovšem potřeba narýsovat ji za měsíc. A tak architektky dosti spěšně sháněly informace, dívaly se Google Earth a do atlasu světa, kde Catabola leží a jaké je tam počasí, vyptávaly se. „Nevěděly jsme vůbec, jaké jsou tam k dispozici materiály, jak se tam staví,“ vzpomínají dnes. O parcele měly také jen minimum informací. „Tak desetkrát jsme se ptaly, jestli je to rovina,“ smějí se Klára s Pavlínou. Kamarád je ujistil, že je, a až na místě se zjistilo, že vlastně není. Vůbec to byl proces plný překvapení.

O všech takových překvapeních a změnách se dozvídaly právě po Skypu. Záznam těchto rozhovorů mají schovaný a příležitostně z něj předvádějí vybrané útržky jako scénku. Konverzace má nesporné dramatické kvality, je to přímo smršť zvratů. Parcela vlastně není rovná, ale docela svažitá. Dřevo na místě sice je, ale nedá se použít, protože je z eukalyptu a ten se kroutí. Ocelové profily nejsou dlouhé šest metrů, ale devět. A do toho píší kolegové z Angoly zvolání s řadou vykřičníků: „Nejsem stavař!!!“ nebo „Nemám z toho moc dobrý pocit!!!“.

Z Prahy na takové vykřičníky přicházely rady a pak nové plány, škola se musela přeprojektovat kvůli svahu. „Bylo to trochu o nervy. Ale vlastně každá změna, kterou jsme udělaly, byla nakonec k lepšímu,“ uvažuje Klára Makovcová. I změny, jež přímo na místě provedli stavaři-začátečníci, se jim líbily - třeba když se nedostupné žaluzie nahradily děrovanými cihlami.

Celý článek najdete zde.

Rozhovor s architektkami v seriále Věda a rozvojové země najdete zde.


Foto: Johanna Schwartz

Islamisté v severním Mali zakázali všechny aktivity, které život činily životem, hlavně hudbu

Když v roce 2012 islamisté převzali moc nad severním Mali, začali zde násilně vynucovat právo šaría. Kromě toho zavedli zákaz veškeré hudby, nejpřirozenějšího životního projevu místních obyvatel. Režisérka Johanna Schwartz byla

Foto: Kudláček

Miliony Indů odcházejí z venkova do městských slumů

Migrace do měst a tím způsobené navyšování jejich populace, rozlohy a hustoty zalidnění, je jedním z nejvýznamnějších současných problémů Indie. V některých oblastech Indie jsou tři ze čtyř obyvatel migranti.

Foto: Drinkable book

Stránky „pitné knihy“ fungují jako filtry na vodu

Vědci představili první výsledky testování knihy, přes jejíž stránky je možné filtrovat znečištěnou vodu.

Agentura STEM/MARK: Češi chtějí pomáhat, ale…

I když se Češi kloní k názoru, že je důležitější pomáhat spíše doma než v zahraničí, většina považuje pomoc lidem v rozvojových zemích za důležitou. To ukázal výzkum veřejného mínění agentury STEM/MARK i další.

foto: Noel Rojo

VŠE O BANÁNECH V: Není to odpad, je to materiál

„Kdybys tady byla před několika lety, nevěřila bys, že tu může být tak čisto,“ říká Dario Ramiréz z asociace pěstitelů banánů ASOOCOMAG, když procházíme banánovou plantáží. Co se děje s tunami odpadu jako je plast, který

foto: Tomáš Nídr

Kameraman z chatrče

Díky projektu ve slumu Mathare, který učí adolescenty používat fotoaparát a kameru, má i Cyrus Simiyu atraktivní povolání. Doufá, že kromě zaznamenávání svateb a dalších oslav, natočí velký biják.

AMISOM Public Information, Flickr

Chudí chudnou a bohatí bohatnou

Globalizace způsobuje, že chudé a bohaté už nedělí jasná geografická linie. I v rozvojových zemích žijí ti, kdo mají peníze a v těch rozvinutých zase najdeme chudé. Rozdíly v příjmech ale rostou zejména ve státech globálního

Migranti hledají cílové země na Googlu

Přehled o migraci mohou přinést v emotivní diskusi vizuálně zpracovaná data. Nabízí se hned několik zdrojů.

foto: archiv Jednoho světa

V záborech půdy je Evropa viníkem číslo jedna

Každou hodinu padne kvůli produkci palmového oleje území deštných pralesů o velikosti 300 fotbalových hřišť. Rakouský režisér Kurt Langbein zmapoval, jak se obrovské lány zemědělské půdy v Asii, v Africe nebo v latinské Americe

Projektyvšechny >

Časopis Rozvojovka 1/2016

Nejdůležitější dokumentyvšechny >

Novinky mailem

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.

O nás

Informační zdroje

Studijní materiály

Kampaně a projekty

(C) 2011 ROZVOJOVKA
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz