Zapojte se
Loading


Dětství otrávené nikotinem

Na tabákových plantážích v Malawi pracuje desetitisíce dětí. Foto: Eldson Chagara, Plan Int.

31.05.2012
Kateřina Gabrielová

Téma: Dětská práce, Zdraví

Region: Afrika, Asie, Latinská a Střední Amerika

V době největších sklizní jsou tabáková pole v africkém Malawi zaplněná malými dětmi. Některé z nich by svůj věk mohly spočítat na prstech jedné ruky.

Tabák je hlavní světovou zemědělskou plodinou. Pěstuje se ve více než 100 zemích světa. Do 80. let většina tabáku pocházela z USA. Dnes až 85 % světové produkce vyváží rozvojové země. V některých, jako je Zambie nebo Malawi, je tabák hlavní vývozní plodinou a současně tvoří hlavní část zahraničních příjmů země. Vzhledem k tomu, že jeho pěstování je náročné na lidský kapitál, často se do pěstování a zpracování tabáku zapojuje celá rodina. Pětiletý Olofala pracuje každý den se svými rodiči v zemědělské oblasti Kasungu. Sbírá vlhké tabákové listy. Na otázku, zda půjde příští rok do školy, pokrčí rameny. Děti tvoří až třetinu všech zaměstnanců v tabákovém průmyslu. Malawi je na nelichotivém žebříčku dětské práce v tabákovém průmyslu na první příčce. Podle Centra pro tabákový kontrolní průzkum a vzdělání (CTCRE) pracuje minimálně 80 tisíc dětí na plný nebo částečný úvazek na tabákových plantážích. Z toho 45 % dětských pracovníků je ve věku 10 - 14 let, 50 % ve věku 7 - 9 let.  Ti nejmenší tabák sází, zalévají, sbírají, váží, balí i prodávají. Často tu tráví těžkou dřinou i 12 hodin denně.

50 cigaret denně

Co je ovšem horší, práce na tabákových polích značně poškozuje jejich zdraví. “Kašlu a pořád mě bolí na plicích a hlava. Někdy mi připadá, jako bych se nemohl nadechnout,” stěžuje si Olofala. Většina pracovníků tabákových plantáží trpí takzvanou nemocí ze zeleného tabáku, tedy otravou nikotinem. Mezi příznaky patří právě bolesti hlavy, křeče v břiše, bolesti svalů, problémy s dýcháním, průjmy a zvracení, vysoký krevní tlak a problémy se srdcem. Děti jsou daleko více než dospělí vystavené riziku otravy z pesticidů a nikotinem. Vzhledem k tomu, že pracovníci nemají žádné ochranné oblečení ani pomůcky, nikotin z vlhkých listů tabáku se jim přes kůži rovnou vstřebává do těla. Denní dávka tak představuje 50 miligramů nikotinu, což odpovídá průměrně 50 cigaretám. “Nemoci a zranění jsou pak jednou z příčin toho, proč většina dětí chodí do školy jen velmi nepravidelně nebo ji ani nedokončí,“ říká koordinátorka kampaně Stop dětské práci Pavla Začalová.

Jádrem celého problému je především špatná ekonomická situace Malawi. Tabák je sice hlavní vývozní plodinou, ale z jeho prodeje bohatnou především zahraniční firmy. Malawi je pátým největším světovým producentem tabáku, především pro malé náklady na nezpracované tabákové listy, levnou pracovní sílu a v podstatě neexistující zákony, které by tabákovou produkci regulovaly. Až 90 % tabáku z Malawi odkupují především americké společnosti. Ty pak distribuují tabák dál. Hlavními klienty jsou Philips Morris (Marlboro) a British American Tobacco (Lucky Strike).

Řešení? Odpovědnost firem

Ceny, které za tabák místní farmáři obdrží, jsou většinou nízké a režijní náklady je vysoce převyšují. Majitelé velkých plantáží přidělí malým farmářům kus pozemku a na oplátku od nich požadují vypěstovat určitou úrodu. Půjčí jim potřebné suroviny včetně semen a hnojiv. Jejich cenu pak farmářům odečtou ze zisků – pokud vůbec nějaký mají. Těžce pracující zemědělci proto do pěstování a zpracování zapojující celé rodiny včetně dětí. Ty samozřejmě představují levnou pracovní sílu, hodně z nich nedostane vůbec zaplaceno. Pokud ano, tak mzda za těžkou práci není dostačující. Průměrná denní mzda je čtvrt amerického dolaru (5Kč). Když k tomu připočteme nemalé částky za školní uniformy, učební pomůcky a poplatky za školu, není divu, že jen třetina dětí, které do školy nastoupí, ji nakonec dokončí. V Malawi zatím školní docházka není povinná. „Na vině je také vzdálenost od školy. Hlavně jsou však děti tolik zavaleny prací, že nemají čas studovat. Důsledkem je pak nejen prohlubování dnešní chudoby, ale i chudoby budoucích rodin těchto dětí,“ dodává Pavla Začalová.

I přes to, že se Malawi potýká s velkou chudobou rodin, nekvalitním a drahým vzděláním a nedostatečnými zákony, první krok k řešení problému dětské práce v tabákovém průmyslu musí přijít od samotných tabákových společností. Ty by měly převzít zodpovědnost za porušování lidských práv svých zaměstnanců a ukončit zneužívání práce dětí. Právě jejich aktivní postoj k odpovědnosti za vlastní dodavatelský řetězec by znamenal zlepšení životních podmínek pro desítky milionů chudých lidí v rozvojových zemích.

SOUTĚŽ ke Světovému dni proti tabáku (31.5.): Jak se jmenuje nemoc dětských sběračů tabákových listů, kterou způsobuje otrava nikotinem?

Odpověď posílejte na rozvojovka.soutez@clovekvtisni.cz. Nezapomeňte napsat poštovní adresu a zda chcete v případě vylosování pánské či dámské tričko (+příp. velikost).

Soutěž končí  v neděli 3.6. o půlnoci.

Výherce dostane férové biotričko. Na výrobě se nepodílely děti. Certifikát Fair Wear Foundation zaručuje, že během celého výrobního procesu byla přísně dodržována lidská a pracovní práva. Tričko je ze 100% bio-bavlny vypěstované v Indii za podmínek kontrolovaného ekologického zemědělství. Další informace a objednávkový formulář na jeho zakoupení najdete na www.stopdetskepraci.cz.

 

 

 

 


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM