Zapojte se
Loading


Niger: Řeka, která zajišťuje západní Africe život i problémy

Malijci si život bez Nigeru neumí představit. Foto:J.Škubalová

28.11.2011
Jana Škubalová

Téma: Voda, hygiena

Nejdůležitější vodní zdroj v oblasti západní Afriky je jednoznačně řeka Niger. Díky ní mohou místní zavlažovat svoje pole, napojit dobytek, i lovit ryby. Vedle toho je ale voda živou půdou pro nemoci. Kvůli pravidelným záplavám pak nefunguje infrastruktura.

Africký Sahel je suchá oblast, která vytváří hranici mezi pouští a zelenou úrodnou savanou. V severní části prší maximálně 3 měsíce a na jihu 5 měsíců v roce, proto se život přesouvá hlavně do okolí vodních toků. Největší zásobárnou vody je tu řeka Niger. Pramení v Guinee na západu Afriky a pevninu opustí v Nigérii. Její interní delta zajišťuje život lidem v Mali. Na území o ploše 64 000 km2 se řeka rozlije a vytvoří vůbec největší vlhkou oblast v suchém pásu. O pár set kilometrů dále pak pokračuje klidným tokem.
 
V období dešťů se koryto vnitřní delty Nigeru zvedne o 5 až 7 metrů a řeka se promění v obrovské jezero. Místní jsou na každoroční záplavy zvyklí a využívají je v zemědělství, především k pěstování rýže ale pomáhají jim také při  chovu dobytka. Etnikum Bozo žijící na březích řeky naloví ročně až 130 tisíc tun ryb, což je 90 procent celkového objemu nalovených ryb v Mali. Hlavní ekonomické aktivity tohoto území vytvoří 10 procent malijského hrubého domácího produktu.
 
Sýpka západní Afriky
 
Využít potenciál řeky Niger a její delty pomáhá zavlažovací systém stavidel a kanálů, který pochází z dob francouzské koloniální nadvlády kolem roku 1920. Je to jedno z největších vodních děl na africkém kontinentu. Díky němu bylo v minulosti možné zavodňovat i žíznivé bavlníkové plantáže. V roce 1960 byl systém závlah přizpůsobený k pěstování rýže. Interní delta Nigeru dá Mali polovinu celkové národní produkce rýže, zaměstná 500 tisíc lidí převážně etnika Bambara a uživí 25 tisíc rodinných hospodářství s průměrným pozemkem o velikosti 4 hektary. Proto se této oblasti říká „sýpka západní Afriky“.
 
Za úrodných let umožňuje nejen vypěstovat dostatek potravin pro celý kraj, ale také část úrody uskladnit a pak vyvézt do oblastí ohrožených hladomorem. Kvůli suchu v loni na severu Mali uhynulo obrovské množství stád dobytka a díky zásobám rýže mohl stát poskytnout lidem potravinovou pomoc. Před deseti lety vláda naplánovala, že systém závlah ještě rozšíří, aby se stala soběstačnou větší oblast Sahelu. Neustálé zvětšování využívaných zavodněných ploch sebou nese ale i problémy.
 
Niger jako problém
 
Investoři musí řešit otázku udržitelného využívání vodních zdrojů. Delta je totiž nejen zdrojem obživy, ale i unikátním ekosystémem, který je domovem a zimovištěm mnoho druhů zvířat převážně z ptačí říše. Navíc zvětšení zaplavované plochy postihne pravděpodobně i malé zemědělce, jež pěstují rýži pro svoji potřebu. Klíčové je také to, zda Niger bude mít dostatek vody pro všechny. To se ovšem ukáže až časem.Rybářům nabízí Niger obživu, foto:J.Škubalová
 
I když si Malijci bez interní delty Nigeru neumí život představit, v mnoha ohledech jim ho také komplikuje. V záplavovém území není pořádně infrastruktura. V někdy až 9 měsíců zaplaveném území se místní musí spoléhat na lodě. Nejenže je lodní doprava drahá, ale navíc je i pomalá. Bárky odstrkávají lidé bidly a veslují. Třeba zdravotní střediska či školy tak zůstávají pro hodně obyvatel nedostupné.
 
Stojatá voda navíc přináší četná zdravotní rizika. Místní trpí malárií, protože delta je rájem pro jejího přenašeče, tedy komára rodu Anopheles. Vedle toho je častou nemocí břišní tyfus a cholera. Malijci si často nelámou hlavu s hygienou a navíc pijí znečištěnou povrchovou vodu.
Městu Mopti se říká „malijské Benátky“, protože stojí přímo uprostřed vod vnitřní delty Nigeru. Kvůli tomu je zde nutné řešit i otázku odpadů. Místní se snaží pevné odpady vozit na skládku mimo záplavovou zónu, papír a plasty pak recyklovat. Tekutý odpad je pak nutné vést kanalizací do čističek odpadních vod. Díky nim se zlepšila hygienické situace města a snížilo riziko přenosu malárie a břišního tyfu. I tak má ale tento kraj před sebou ještě dlouhou cestu.
 
Autorka koordinovala 40 malých projektů v rámci rozvojové spolupráce středofrancouzského kraje v západoafrickém Mali.
 
 

Soutěžte s Radiem 1. Už v pondělí 28. listopadu v 15:10 můžete volat odpověď na otázku, která vyplývá z tohoto článku. Vyhrát můžete krásné výrobky z obchůdku NAMA, třeba hezkou ethno tašku.


Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM