Zapojte se
Loading


VÝSTAVA UKRADENÉ DĚTSTVÍ: dětská práce očima čtyř českých fotografek

Dětská práce v zemědělství, foto:M.Kutilová

04.12.2011
Rozvojovka

Téma: Dětská práce

Region: Regionálně nezařazené

Výstava Ukradené dětství od čtyř známých českých fotografek - Lenky Klicperové, Markéty Kutilové, Jarmily Štukové (Kovaříkové) a Alžběty Jungrové – bude k vidění celý prosinec v pražském klubu Rock Café. Vernisáž se koná 1. prosince v 19:00. Fotografie zachycují různé podoby dětské práce, se kterými se fotografky setkaly při svých cestách zejména v Africe a Asii. Ochutnávku z výstavy najdete zde.

 

Miliony dětí zde denně pracují v podmínkách, které škodí jejich zdraví a berou naději na bezstarostné dětství a vzdělání.

Na světě pracuje podle OSN více než 300 miliónů dětí. Téměř třetina z nich se přitom něco naučí, pomůže rodičům, chodí do školy a neztrácí bezstarostné dětství. Zbylých 215 miliónů dětí pracuje v podmínkách, které poškozují jejich zdraví, brání získat vzdělání a vymanit se jednou z chudoby, do níž se narodily. Polovina z nich, 115 miliónů, otročí v tzv. „nejhorších formách dětské práce“. Těží v dolech, nakládají s chemikáliemi, bojují jako dětští vojáci, jsou obchodovány, zneužívány sexuálně nebo při obchodu s drogami. Nejhorší formy dětské práce zachycují také fotografie Lenky Klicperové. Ta za nejsilnější fotku výstavy ze své dílny považuje snímek bývalé dětské vojačky Margaret Aneno ze severní Ugandy. „Jako dítě ji unesli rebelové z LRA, jedné z nejkrutějších armád, která používá dětské vojáky. Margaret přišla o ruku, přežila jen díky shodě okolností. Zúčastnila se mnoha bitev jako vojačka, porodila v džungli své děti,“ vypráví Lenka Klicperová. Dětská vojačka, foto:L.Klicperová

Vzdělávání a rozvoji chudých zemí ale brání i dětská práce v domácnosti a rodinném zemědělství, vůbec nejčastější forma. Děti se starají o mladší sourozence, nebo celý den obstarávají vodu. Naprostá většina dětí pracuje neformálně a zdarma. Často tedy ani nepřispívají do rodinného rozpočtu. „Pro mě je nejsilnější fotka chlapce z DR Kongo s banány na hlavě. Šli jsme spolu celou cestu, asi 5 kilometrů pod africkým sluncem. Mně stačilo nést sebe a foťák, zatímco chlapec nesl 15 kilogramů banánů jakoby nic,“ říká Markéta Kutilová.Další z autorek, Jarmila Štuková, nedokáže vybrat žádný snímek, protože všechny zobrazené příběhy jsou velmi silné: “Tvrdý život mají dětské prostitutky v Etiopii, stejně jako dětští tkalci zkroucení více než 12 hodin denně v tmavé místnosti. Neméně krutý je i osud pracovníků v solných polích nebo zemědělců v Senegalu.“ 
 
Alžběta Jungrová o svých fotografiích nerada mluví, protože je přesvědčená o tom, že dobré fotografie mluví samy za sebe. „Díky reportážím o ohrožených dětech už vím, že neexistuje spravedlnost ve smyslu: pokud je člověk hodný, bude mít v životě štěstí. Pochopíte to právě tehdy, když vidíte umírat děti. V takové chvíli si říkáte: Kde je spravedlnost? Odnaučilo mě to řešit nesmysly,“ vysvětluje fotografka. Solné doly, foto:Jarmila Štuková
  
Dětská práce ale není nutností, bez které by rozvojový svět upadl do ještě větší propasti. I na to se snaží upozornit výstava Ukradené dětství. Podle výzkumů totiž dětská práce bere práci dospělým. V Indii, kde se neziskovým a odborovým organizacím podařilo dětskou práci vymýtit v celých regionech, se snížila nezaměstnanost dospělých, zvýšil se průměrný plat a zlepšily se pracovní podmínky. Školy se zaplnily dětmi. Bylo vyčísleno, že částka 760 miliard dolarů, potřebná k eliminaci dětské práce na světě, by se se ziskem vrátila téměř sedmkrát.
 
I proto je nutné o dětské práci mluvit. „Jezdím po světě a fotím především silné příběhy nejrůznějších lidí či komunit, kam patří i téma dětské práce. Poukazovat na taková témata považuji za velmi důležité, protože jen tak se může něco změnit,“ vysvětluje Jarmila Štuková. Její názor sdílí i Lenka Klicperová: „Velmi často ve svých fotkách zachycuji bídu a utrpení a do této kategorie spadá i dětská práce, sexuální otroctví, násilí na ženách a dětech. Věřím, že je důležité ukazovat tyhle věci a nutit nás, ty šťastnější, zamýšlet se nad nimi. Pomáhat se dá jen, když víte, co se kde děje. A to je dnes bez fotožurnalismu a vůbec novinařiny jako takové nemyslitelné,“ dodává. Alžběta Jungrová o své práci říká: „Nechci používat obehrané klišé, že měním svět k lepšímu. Stane se mi, že stojím na místě a říkám si, proč ty lidi vlastně fotím. Proč se neseberu a nejdu jim pomáhat, pracovat pro nějakou neziskovou organizaci nebo do nemocnice. Pak ale dojdu k závěru, že neumím operovat ani shánět peníze a jediné, co umím, je fotografovat. Dělám, co umím a snažím se prožitou skutečnost předávat dál. Fotkou můžu ukázat svůj pohled na svět a na věci, které by se podle mého názoru měly změnit.“Skládka v Kambodži, foto:Alžběta Jungrová
 
Dětská práce není boj s větrnými mlýny a každý z nás může reálně přispět k řešení. „Fotografie výstavy Ukradené dětství nejsou o divných bytostech z jiné planety, ale o lidech ze stejného světa, ve kterém si hrají naše děti,“ říká Pavla Začalová ze společnosti Člověk v tísni, která celou výstavu koordinuje.
 
O vernisáži:
Vernisáže v Rock Café se zúčastní koordinátorka kampaně Pavla Začalová a všechny autorky fotografií - budou k dispozici pro rozhovory. Na požádání zašleme výběr jejich fotografií v tiskové kvalitě.
 
Rock Café
Národní 20
Praha, 110 00
 
Vernisáž se koná ve čtvrtek 1. 12. v 19:00 a výstava potrvá do konce prosince 2011.
Na výstavě bude možné zakoupit trička Stop dětské práci. Vstup je zdarma.
 
Kontakty na autorky výstavy (kolem 1.12. by měly všechny být v ČR):
Lenka Klicperová, Mobil: +420 724 596 112, E-mail:  klicperova@mf.cz
Markéta Kutilová, Mobil: +420 773606718, E-mail: Mkutilova@seznam.cz 
Jarmila Štuková, Mobil: +420 777103523, E-mail: kovarikovaj@yahoo.com
Alžběta Jungrová, Mobil +420 731183955, E-mail: alzbeta.jungrova@centrum.cz
 
Kontakt na koordinátorku výstavy a kampaně Stop dětské práci (dodá foto v tiskové kvalitě):
Pavla Začalová, Mobil: +420 777  787 944, E-mail: pavla.zacalova@clovekvtisni.cz
 
O kampani:
Stop dětské práci – je lepší chodit do školy je osvětová kampaň, kterou vede společnost Člověk v tísni spolu s evropskými partnery z asociace Aliance 2015. Cílem kampaně je odstranění všech forem dětské práce a zajištění povinného a bezplatného vzdělání pro všechny děti. Kampaň vyzývá evropské spotřebitele, vlády i firmy, aby aktivně přispěli k řešení, a spolupracuje s organizacemi ze zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky, které usilují o přesun dětí z práce do školy a vytvoření tzv. zón bez dětské práce. Více na www.stopdetskepraci.cz
 
O autorkách:
 
Alžběta Jungrová
Brodila se největší skládkou odpadu v Kambodži, ropným bahnem na vrakovišti tankerů v bangladéšském Chittagongu, fotila ozbrojené děti a civilisty v pásmu Gazy, narkomany na afghánsko-pákistánské hranici nebo trávila dny s indiány kmene Nukak Maku v kolumbijské džungli. Na přehlídce Czech Press Photo v  roce 2008 získala za reportáž o drogách na pákistánsko-afgánských hranicích čestné uznání a za sérii snímků o dětech pracujících v cihelně v pákistánském Péšáváru cenu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Stejnou cenu obdržela i v roce 2009 za sérii fotografií z barmského uprchlického tábora v Bangladéši.
 
Lenka Klicperová
Pracuje jako šéfredaktorka v časopise Lidé a Země. Navštívila řadu afrických zemí a pracovala v Angole, Namibii, Nigérii, Tanzánii, Keni, Etiopii, v Mali, Burkině Faso či Demokratické republice Kongo. Zaměřuje se na reportážní a portrétní fotografii. Za fotografie Surmů z jižní Etiopie získala v roce 2008 čestné uznání v prestižní soutěži Czech Press Photo. V roce 2008 stála u zrodu občanského sdružení Femisphera, které se zabývá dokumentací života lidí z rozvojových zemí, převážně pak žen.
 
Jarmila Štuková (Kovaříková)
Po dokončení DAMU spolupracovala s respektovanými reportéry na dokumentech pro Českou televizi. Dále působila jako reportérka v Lidových novinách, jako agenturní fotografka a nyní je fotografkou a reportérkou na volné noze. Mezi vrcholy její práce patří mimo jiné reportáž o problematice AIDS v jižní Indii nebo o sirotcích žijících v kanálech ukrajinské Oděsy. Za fotografie dělníků z etiopského kráteru El Sod získala v roce 2009 čestné uznání v soutěži Czech Press Photo v kategorii každodenní život. V roce 2010 vyhrála Czech Press Photo v kategorii reportáž za snímky z Haiti a jako jediná žena v historii soutěže získala také cenu diváků.
 
Markéta Kutilová
Jako nezávislá novinářka a fotografka spolupracuje s několika periodiky (MF Dnes, magazín Instinkt, Ekolist, Reflex nebo Lidé a Země) a v minulosti byla také korespondentkou britského listu The Guardian a rakouského deníku Wiener Zeitung. Od roku 2004 spolupracuje se společností Člověk v tísni, a to v Íránu, v Kongu, na Srí Lance, v Indonésii nebo v Kambodži. V DR Kongo se zabývá především genocidou páchanou na ženách a dívkách.
  
 
 

Gruzie: 10 let po válce. A kde jsou lidé?

Tato země na pomezí Evropy a Asie se v posledním desetiletí stává čím dál více opěvovanou turistickou destinací. Ekonomika se snaží vymanit ze sovětské slepé uličky, občanská společnost usiluje o demokratizaci, spolupráce s Evropskou

Velká zelená zeď má vrátit Sahelu zeleň

Desertifikace nejen v Sahelu, ale i na jiných místech po celém světě ohrožuje živobytí miliónů lidí. Vyřeší rozšiřování pouště projekt Velká zelená zeď?

Sto a jedna tvář Gruzie

I přesto, že je Gruzie ekonomicky na vzestupu a Evropská unie zde platí spoustu rozvojových projektů, stále se potýká s množstvím problémů. Ne všechny musí být na první pohled znát. Přímořské letovisko Batumi je toho dobrým příkladem.

Jak včely pomáhají dětem do školy

Globální oteplování a náhlé změny v teplotách a sezónách deště v rozvíjejících se zemích komplikují farmaření a snižují úrodu. Klimatické změny mohou také za kolísání cen kukuřice, rajčat nebo brambor. Ohrožují tak stabilní

foto: Tereza Hronová

Družstevnictví jako motor pro rozvoj zemědělství a drobného podnikání v Gruzii

Během éry Sovětského svazu se družstva stala nástrojem pro vyvlastňování půdy a znárodnění soukromého sektoru, přičemž jejich účelem nebyla ani tak spolupráce, ale především plnění pětiletky a kontrola ekonomiky. V postsovětském

Pixabay

Banány živí i ničí Latinskou Ameriku

Zatímco dříve u nás lidé stáli dlouhé fronty na banány, dnes je toto tropické ovoce široce dostupné, oblíbené a mnohdy levnější než to pěstované v Česku.

Dědictví Rudých Khmeru

V sedmdesátých letech minulého století se celá Kambodža ponořila na čtyři dlouhá léta do temnoty pod hrůzovládou Rudých Khmerů. Kdo byli Rudí Khmerové a jak se dnešní kambodžské království vyrovnává se šrámy minulosti?

Jak stromy zachraňují bolivijské farmáře před suchem

Bolívie zažila v posledních letech jedno z nejhoršího sucha ve své historii. Tato malá země zároveň vede žebříčky v kácení pralesů, čímž nenávratně přispívá k dalším klimatickým změnám. Farmáři, kteří se nacházejí

U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Christopher Lange

Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem.

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2019 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM

Děkujeme, že se zajímáte o rozvojovou spolupráci a globální témata. Aktuální informace naleznete na www.clovekvtisni.cz