Zapojte se
Loading


Saúdská Arábie, štědrý a nevyzpytatelný dárce

Autor: Tomáš Kocourek

Rezoluce Generálního shromáždění OSN z roku 1970 udává, že bohaté státy mají na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého hrubého národního příjmu. Saúdskoarabské království je v tomto ohledu spolehlivým přispěvatelem. 

Mezi lety 1975 až 2005 se Saúdské Arábii (SA) dařilo udržet míru financí poskytovaných rozvojovým zemím ve výši dvou až pětinásobku tohoto čísla, které nejenže výrazně přesahuje doporučení OSN, ale také je několikanásobně vyšší než podíl HDP, jenž na rozvojovou pomoc ve stejném období přispěly státy OECD. Přesnější odhady jsou nicméně nemožné - SA dodnes drží detaily o mnohých svých humanitárních a rozvojových aktivitách v tajnosti. Velké množství peněz navíc plyne příjemcům neoficiálně.

SA se v roli dárce zapsala do širšího povědomí lidí již několikrát. Poté, co v roce 2007 zasáhl Bangladéš cyklon Sidr, daroval Rijád tamější vládě 158 milionů dolarů.Následující rok SA poskytla půl miliardy amerických dolarů v hotovosti pro Světový potravinový program. Reagovala tak na jeho výzvu kvůli rostoucí ceně potravin a pohonných hmot. Jednalo se zároveň o nejvyšší jednorázovou finanční pomoc v historii organizace. Léta 2008 a 2009 byla poznamenána válkou mezi Izraelem a hnutím Hamás, přičemž několik států Zálivu včetně SA přislíbilo poskytnout na pomoc obyvatelům Gazy asi 1,65 miliardy dolarů.

V roce 2010 Rijád poskytl do fondu OSN 50 milionů dolarů pro zemětřesením zasažené Haiti a ve stejném roce přislíbil pomoc Pákistánu ve výši 220 milionů dolarů pro boj s následky rozsáhlých povodní. V nedávné době pak SA poskytla dotaci 500 milionů dolarů Iráku, která ji v roce 2014 katapultovala na pozici sedmého nejštědřejšího dárce rozvojové a humanitární pomoci na světě. V minulém roce také slíbila pomoc Jemenu skrze struktury OSN ve výši 274 milionů dolarů. Hlavním příjemcem saúdské pomoci je přitom Libanon.

 

Zbytečný prostředník

Navzdory výši finanční pomoci, kterou Rijád každoročně poskytuje pro humanitární a rozvojovou potřebu, až doposud nemá konzistentní politiku, jež by jeho aktivitu řídila. Alespoň ne takovou, jak ji chápou tradiční západní dárci. Dle mnohých zástupců Rijádu je jeho humanitární a rozvojová pomoc postavena na tradici islámského práva, které každému věřícímu ukládá, aby určitou část svého výdělku dával na pomoc chudým, stejně jako na tradici pravidelného přispívání na charitu. Království tak chápe humanitární pomoc jako základní morální závazek. Tím spíše, že saúdská královská rodina odedávna spoléhá na podporu náboženského establishmentu.

SA podobně jako ostatní státy Zálivu poskytuje naprostou většinu humanitární a rozvojové pomoci na bilaterální bázi. Až 90 % finančních prostředků Rijádu tak jde přímo vládám postižených zemí, které se pak sami mají starat o distribuci pomoci. OSN a nevládní organizace jsou totiž z pohledu států Zálivu vnímány jako „zbytečný prostředník“, a proto se tyto státy vyhýbají poskytování pomoci skrze multilaterální struktury, stejně jako se odmítají angažovat přímo v postižených oblastech. Mnoho Saúdů navíc samo považuje přehršel byrokracie v mezinárodních organizacích za zbytečný a nežádoucí.„V  porovnání s nákladným západním personálem získají lokální zaměstnanci z [multilatelárních] zdrojů jen velmi malé procento financí. Personál ze Západu je navíc zbavuje možnosti zaměstnání. OSN proto považujeme za zbytečného prostředníka pomoci,“ říkají Al-Yaha a Fustier, autoři knihy Saúdská Arábie jako humanitární dárce. S tím souvisí také další pro Záliv typická charakteristika. Státy Arabského poloostrova považují za klíčový respekt k principu suverenity a nevměšování se do vnitřních záležitostí státu, a proto jim přijde správné, aby se o využití financí postaral sám postižený stát s pomocí vlastní místní síly. To má ovšem i své nevýhody, jak tvrdí autoři Barakat a Zyck:„Ačkoli SA přispěla Libanonu po jeho válečném konfliktu s Izraelem v roce 2006 více finančních prostředků než ostatní státy Zálivu dohromady, jen asi 20 procent příjemců saúdské pomoci bylo spokojeno. Naopak spokojených příjemců pomoci od Kataru a Kuvajtu bylo asi 70 procent. Důvodem byl fakt, že SA darovala peníze vládě, která měla pomoc distribuovat dále, zatímco Dauhá a Kuvajt si přerozdělení peněz pohlídalo a k lidem doputovala většina poskytnutých peněz. V případě SA se však k lidem dostala jen asi třetina celkových prostředků.“

Rijád se také velmi často snaží oslovit nikoli mezinárodní společenství, ale naopak přímo obyvatele země, kterým pomoc poskytuje. Oznámení o stomilionové pomoci samozřejmě vzbuzuje velký ohlas a takto zvládnutá veřejná diplomacie přispívá k vytvoření obrázku SA jakožto země, která chce přispět ke zlepšení situace každého jednotlivého občana daného státu. Motivem pro aktivní humanitární a rozvojovou činnost je nepochybně také partnerství se Západem. V tomto ohledu pomoc potřebným pomáhá saúdskému režimu utišit právě kritiku vůči jeho příliš přátelskému vztahu se Spojenými státy a Evropou.

Geograficky se Rijád soustředí především na poskytování finanční podpory státům Afriky a Asie. Statisticky nejvyšší procento příjemců saúdské pomoci jsou navíc státy muslimské a arabské. Tento trend se však v poslední době začíná měnit s tím, jak se SA snaží v mezinárodním prostředí prezentovat jako nestranný přispěvatel. Příklad Haiti je toho jasným důkazem. Donedávna bylo pro saúdskou humanitární a rozvojovou pomoc typické i to, že se primárně soustředila na rozvoj infrastruktury a do značné míry opomíjela lidský faktor pomoci. Méně důrazu tak Rijád kladl například na podporu dobrého vládnutí, rozvoje občanského života nebo na kvalitu zdravotních či vzdělávacích zařízení.

 

Odkud se pomoc bere?

Scéna saúdskoarabské humanitární pomoci se skládá ze dvou druhů aktérů. Jedni jsou ti, kdo rozhodují, kam se saúdské peníze vrtnou. A druzí jsou ti, kdo tato rozhodnutí implementují. Do první skupiny se řadí nejvýznamnější ministerstva společně s početnou královskou rodinou. Do té druhé zase spadají různé organizace. Saúdský červený půlměsíc se soustředí na saúdskou zdravotní péči, stará se o zdraví milionů poutníků, kteří ročně do země přicestují, ale je aktivní i v zahraničí. Pomáhal například v Súdánu, Pákistánu nebo v jihovýchodní Asii, kterou před lety postihlo ničivé tsunami. Saúdský fond pro rozvoj rozvojovým zemím poskytuje dlouhodobé půjčky s dobou splatnosti až 50 let a úrokovou mírou jen asi 1 – 2 %. V posledních deseti letech skrze něj prošlo asi 30 % celkové saúdské pomoci. Naprostá většina peněz z SFD jde na podporu výstavby energetické a další infrastruktury. Neméně zajímavým konceptem jsou soukromé nadace příslušníků královské rodiny. Ty jsou v zahraničí velmi aktivní, ale své činnosti nezveřejňují téměř žádné informace. Do velké míry tak přispívají k netransparentnosti saúdské humanitární a rozvojové pomoci.

Bez souhlasu politického vedení zemi neopustí ani rijál. Ministerstvo vnitra navíc kontroluje všechny transakce humanitárního charakteru tak, aby žádná z nich nemohla být spojována s podporou terorismu nebo islámského fundamentalismu. Specifickým příkladem jsou veřejné kampaně, které zpravidla reagují na bezprostřední humanitární krize. Takovou kampaň nejprve musí autorizovat král, který současně nařídí vytvoření výboru, který pod dohledem ministerstva vnitra dohlíží na její vedení. Ty jsou většinou zaměřeny na pomoc sousedním nebo muslimským zemím, jelikož problémy těchto států v saúdské společnosti nejlépe rezonují. Kampaň začne tzv. televizní telethon, při kterém ve prospěch kampaně osobně věnují určitý obnos král a princové. Ten, kdo zodpovídá za výběr pomoci, pak také pokračuje v její implementaci. V závislosti na naléhavosti, vzdálenosti a znalosti prostředí dané země humanitární pomoc následně směřuje skrze Saudský červený půlměsíc, na bilaterální bázi nebo skrze mezinárodní organizaci, která je v dané oblasti aktivní (jako například UNRWA v oblasti Palestiny). Jelikož je kladen důraz na co nejnižší administrativní náklady, výsledný obrázek je takový, že pomoc postiženým posílají přímo saúdští občané.

 

Problematické faktory saúdské rozvojové činnosti

V SA existuje přibližně tisíc charitativních subjektů, z nichž 18 je aktivních na mezinárodní úrovni. Je proto velmi důležité, aby jejich činnost byla koordinována. To doposud nebylo běžné, a proto nebylo výjimkou, že se jejich činnosti překrývaly anebo si dokonce odporovaly. V minulém roce proto bylo vytvořeno Centrum humanitární pomoci krále Salmana, jehož hlavním cílem má být vytvoření dlouhodobé strategie pro koordinaci a reorganizaci saúdské humanitární pomoci pod jednou střechou.

Kromě nedostatku spolupráce se jedná o již několikrát zmíněnou netransparentnost. Existence neoficiálních kanálů pro poskytování pomoci stejně jako fakt, že saúdské politické špičky rozhodují o distribuci pomoci, řešení tohoto problému také nepřispívá. „Dle oficiálních čísel OECD do konce 90. let přispěla SA a další státy Zálivu na pomoc poválečné Bosně a Hercegovině asi 191 milionů dolarů. Z médií však vyplývá, že státy Zálivu přispěly až 600 milionů dolarů, což znamená, že oficiální statistiky pravděpodobně zachycují pouze část skutečného příspěvku,“ uvádí Barakat a Zyck.

Velkým problémem saúdské pomoci je také nedostatečný zájem o to, jak budou finanční prostředky využity. Jenže Rijád postrádá motivaci projekty monitorovat a o hodnocení jednotlivých projektů nemá zájem. Mnozí tak považují SA za pouhou „dojnou krávu“, která se o využití svých darů nikterak nezajímá. Konečně velkým problém také bývají přílišné sliby, které ne vždy dojdou svému naplnění. Například Afghánistánu SA v minulosti přislíbila stovky milionů dolarů, ale fakticky se do země dostal jen zlomek slíbených prostředků.Řešení těchto a některých dalších úskalí by přitom Rijádu zajistilo nejen větší kontrolu nad poskytovanými prostředky, ale zároveň by pomohlo jeho reputaci štědrého a spolehlivého dárce.

 


12345...19>

Kolumbie na rozcestí

V posledních týdnech se o Kolumbii nemluví jako o zapomenuté zemi s nálepkou vnitřního konfliktu a obchodu s drogami.  Podpis mírové dohody mezi kolumbijskou vládou a nejsilnější gerilovou skupinou v zemi (FARC)

Dětské svatby

Jedním z problémů postihujících především mladé dívky jsou nucené dětské svatby (nazývány též brzké svatby či dětská manželství). Ty jsou definovány jako sňatek dvou osob, kdy jednomu či oběma ze snoubenců ještě

Migrace z Afriky do Evropy

Migrace z afrických států, která plnila přední stránky novin v úvodních měsících uprchlické krize, začala být v jistých momentech přehlížena. Pozornost politiků, akademiků i veřejnosti se v průběhu současné migrační krize

Investice do rozvoje? Analýza dopadů investicí EU na potravinovou bezpečnost

Aktuálně publikovaný policy paper na téma dopady evropských investic na potravinou bezpečnost odhaluje převahu soukromého korporátního sektoru. Korporátní sektor je prosazován, jak v investicích Evropské Unie, tak i

Regionální distribuce rozvojové pomoci v Kambodži

Kambodža je malý asijský stát, který, má za sebou pohnutou historii a před sebou velmi nejistou budoucnost. Kambodža zažila jednu z nejkrutějších genocid v dějinách lidstva a v současnosti patří mezi nejméně rozvinuté státy

Mediální pokrytí nejméně rozvinutých zemí (LDC) a související zahraniční rozvojové spolupráce v médiích v ČR

Jak česká média zobrazují rozvojové země a rozvojovou spolupráci? Na to odpovídá kvantitativní analýza médií v letech 2013 a 2014, kterou zadala společnost Člověk v tísni Institutu komunikačních studií Karlovy univerzity.

Cena zlata: O dolech a lidech

Jak se žije v arménských dolech a jejich bezprostředním okolí? Podrobný text Martina Ocknechta.

10 věcí, které potřebujete vědět o klimatických financích

V roce 2015 se spousta zejména evropských zemí zavázala ke zvýšení investic na ochranu klimatu – jak na prevenci, tak na adaptaci a zmírňování klimatických změn. Podívejte se na nejaktuálnější čísla a grafy týkající se klimatických

Effects of climate change on sustainable food and nutrition security

Klimatické změny a jejich dopad na udržitelnou potravinovou bezpečnost. Příklady z Keni, Pakistánu a Peru. 

12345...19>

Chcete-li pravidelně dostávat novinky z našeho webu přímo do Vaší e-mailové schránky, přihlaste se.


Časopis Rozvojovka 2/2017

starší vydání >

O nás

Aktuality

Studijní materiály

Naše témata

©2011-2017 ROZVOJOVKA


Šafaříkova 635/24
120 00 Praha
Tel: 226 200 410
rozvojovka@clovekvtisni.cz

Web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM